Chtěli byste si na zahradu vysadit nějaký pěkný okrasný keř, který dodá svému okolí zajímavější vzhled a jen tak se neokouká? Nebo snad toužíte po úrodě chutných oříšků? Pak je pro vás skvělým řešením líska obecná nebo třeba líska turecká. Poradíme, na co byste v rámci pěstování lísky neměli zapomínat, jak se provádí množení lísky a kdy je vhodný čas na sklizeň lískových ořechů.
Líska a její pěstování
Ať už se chcete pustit do pěstování lísky obecné, která je na našem území nejrozšířenější a má celou řadu atraktivních kultivarů, nebo pomýšlíte na pěstování lísky turecké, jistě vás potěší, že se jedná o poměrně nenáročné dřeviny. Dají se navíc jednoduše tvarovat a můžete je pěstovat v podobě okrasných keřů, ale také jako stromky.
Jaké má líska nároky na pěstování? Jedná se o poměrně rychle rostoucí a velice odolné dřeviny. Mají rády slunce, jehož paprsky jsou obzvláště důležité pro správné vybarvení pestrých odrůd, ale pokud jim věnujete trochu péče, dobře porostou i v polostínu. Při volbě stanoviště je však nutné myslet na to, aby nešlo o místo v příliš vysoké nadmořské výšce (u nás maximálně do 800 metrů nad mořem).
Pokud jde o vhodný podklad, na ten nemají lísky příliš vysoké nároky. Tolerují širokou škálu pH, přičemž ideální volbou je hlinitá nebo jílovohlinitá půda s vyšším obsahem vápníku. Ačkoliv si dokáží dobře poradit i na jiných stanovištích, kde nemají zcela optimální podmínky k růstu, příliš těžká a zamokřená zemina může být problematická, stejně jako suchá písčitá místa, která neudrží dostatek vody.
Pouze šlechtěné odrůdy, u kterých zahrádkářům záleží především na vysoké produkci chutných oříšků, mívají o něco větší nároky než lísky pěstované pouze jako okrasný prvek. Větrům a mrazům nicméně lísky odolávají bez větších problémů. Pokud jsou navíc dřeviny na daném místě spokojené, vydrží zde 80 až 100 let a při zmlazovacím řezu klidně i dvě staletí.
Nejoblíbenější odrůdy pěstované na zahradách:
- Líska lombardská červená (červená líska),
- Líska lombardská bílá (bílá líska),
- Líska velkoplodá hallská obrovská,
- Kroucená líska,
- Líska obecná Pendula,
- Líska Nottingham Prolific.
Jak zasadit lísku?
Ještě před vysazením lísek byste si v první řadě měli rozmyslet, k jakému účelu budou tyto dřeviny na vašem pozemku sloužit. Důležité je totiž správné rozmístění keřů či stromků, které se bude lišit podle toho, zda plánujete vysadit pouze několik dekorativních dřevin, zda toužíte po dlouhé aleji vhodné pro pěstování lískových oříšků nebo zda lísku použijete k tvorbě živého plotu.
Kvůli vzájemnému opylení je nutné vysadit alespoň dvě různé odrůdy lísky vedle sebe, a to s rozestupem zhruba od 2 do 6 metrů (podle konkrétního kultivaru). Na jednom stromě či keři totiž jsou sice samčí i samičí květenství, ale ta musí být opylována pylem z jiné dřeviny. Jaké odrůdy se k sobě nejlépe hodí, vám poradí v obchodě nebo přímo v zahradnictví.
Pokud toužíte po velké úrodě, pěstitelé dokonce doporučují zasadit k sobě několik různých odrůd, čímž na zahradě vznikne menší lískový háj. Tato rozmanitost by měla tvorbu chutných oříšků výrazně podpořit. Jednotlivé keře přitom vysazujte zhruba do vzdálenosti 3 až 4 metrů, aby měly dostatek prostoru. K okrasným účelům se pak hodí líska kroucená nebo třeba kultivar Pendula.
Máte-li k dispozici sazenice lísky, nic vám nebrání pustit se do díla. Tyto dřeviny se vysazují na jaře nebo na podzim, tedy ve chvíli, kdy venku nepanují extrémní teploty (ani v horkém létě, ani při silných mrazech), a to ideálně do připravené jámy zhruba o velikosti 1 metr na 50 centimetrů. Půda by měla být dobře prokypřená a můžete přidat také uleželý kompost nebo trochu chlévské mrvy.
Bohatý kořenový systém dokáže výborně zpevnit okolní půdu, díky čemuž je možné vysazovat lísky také do svahu. Je-li zemina příliš suchá, pomůže ke kořenům sazenic přisypat mykorrhizu, což je symbiotická houba, která roste kolem nejmenších lískových kořínků, přivádí z velkého okruhu vodu a zásobuje dřevinu živinami. Ideální je přidat prsť sebranou od kořenů lesních lísek, ale postačí i substrát s mykorrhizou.
Péče o lísku
A jak poté zvládá líska turecká či líska obecná pěstování? Po vysazení již tyto dřeviny nepotřebují žádnou speciální péči. Jestliže má líska sazenice umístěné na vhodném stanovišti, kde se jim dostane správné množství světla a vláhy, brzy se krásně rozrostou. Keřové lísky je pak dobré alespoň třikrát během vegetace zavlažit a jejich okolí zároveň udržovat trvale zamulčované, aby držely vlhkost.
Co se týče hnojení, ideální je doplňovat standardní složky, kam patří draslík, fosfor a dusík. Právě dusíkatá hnojiva je dobré přidávat až na jaře, a to ve dvou dávkách, protože hnojivo přidané na podzim by se během zimních měsíců z půdy vyplavilo. Jednou za dva nebo tři roky je pak dobré lísce dopřát novou várku chlévské mrvy.
Keřové typy lísek jsou po zapěstování poměrně dobře odolné vůči chladnému počasí a mrazu. Ohrozit by je ovšem mohly pozdní jarní mrazíky. Pokud chcete zajistit, aby k tomu nedošlo, můžete mladé lískové keře částečně ochránit tím, že k jejich spodní části přihrnete dostatečnou vrstvu spadaného listí nebo třeba chvojí.
Řez lísky
Prořez lísky není nutný, ale může výrazně zvýšit úrodu ořechů, a proto pěstitelé dřeviny prořezávají většinou na konci zimy. Pokud jde o řez lísky ihned po výsadbě, na jaře je vhodné vybrat 4 až 5 nejlepších větví, které zkrátíte nad čtvrtým až šestým očkem. Díky tomu v budoucnu zesílí a lépe se rozvětví. V prvních čtyřech letech je pak dobré vést řez do šířky, aby měl keř co nejvíce světla v koruně.
Abyste zabránili přílišnému růstu lískového stromu, můžete ho zkrátit až o polovinu, do maximální výšky v rozmezí od 1,6 do 2 metrů. Důležité je pak vždy odstraňovat mrtvé dřevo, všechny větve starší 10 let, ale i ty, které zbytečně překážejí nebo rostou směrem dovnitř. K hojnější úrodě přispěje také prosvětlení koruny, které se provádí postupným vyřezáváním.
Pokud lísku chcete radikálně zmladit a seříznout ji na pařez, aby se později lépe rozrostla, nikdy to nedělejte těsně před výkvětem. Ideální doba na tento řez je v zimě, ještě než začne proudit míza, a to přibližně na 30 centimetrů nad zemí. Tyto dřeviny lze také snadno tvarovat, jelikož ochotně obráží, ale u kroucených a tureckých lísek se řezu raději vyhněte, jelikož jim nejvíce sluší přirozený vzhled.
Množení lísky
Spoustu zahrádkářů zajímá, jak složité je pěstování lísky ze semene a jak vypěstovat lísku z oříšků, které mají k dispozici. Tento způsob množení je ovšem zbytečně náročný a zdlouhavý, přičemž prvních ořechů se v takovém případě nedočkáte dříve než za 5 let a není jisté, jaké budou mít dané plody vlastnosti. Lepší je proto zvolit jiné způsoby, kterými líska množení skvěle zvládá.
Lísky se tedy dají množit výsevem stratifikovaného osiva (v říjnu až v listopadu), ale zahradníci by si přitom měli dát dobrý pozor na myši a jiné škůdce. Dalším způsobem je pak řízkování. Pokud jde o pestrolisté odrůdy a některé další kultivary, zde funguje pouze hřížení lísky (od listopadu do ledna), kopčení (v červnu) nebo případně roubování (v únoru pod „sklem“).
Spolehlivým způsobem, jak lísku rozmnožit, je takzvané vegetativní množení pomocí řízků. V listopadu stačí ze zdravých větví uříznout zhruba 30 centimetrů dlouhé řízky, které by neměly být o mnoho silnější než běžná tužka. Ty se pak zapíchnou do květináče s lehkým výživným substrátem, aby třetina vyčuhovala ven, a je dobré zajistit jim správnou zálivku.
Na jaře jednotlivé řízky obrazí a během následujících podzimních měsíců se již dají přesunout na trvalé stanoviště. Dalším vegetativním způsobem množení lísek je poté hřížení, které podobně jako řízkování dokáže zachovat původní vlastnosti dané odrůdy. Celý postup spočívá ve vložení dřevnatějícího výhonu do půdy, kde dojde k probuzení spícího pupenu a zakořenění.
Škůdci a choroby lísky
Lísky obvykle žádnými významnějšími chorobami netrpí. Problémem ovšem mohou být škůdci, kteří jsou schopní zničit obrovské množství chutných plodů. Pokud jde o to, jaké přitahuje líska škůdce, nejznámější jsou samozřejmě veverky. Tito živočichové sice často působí nenápadným dojmem, ale dokáží odnést téměř celou úrodu, pouze s výjimkou oříšků, které rostou na koncích nejtenčích větví.
Na lískových oříšcích si někdy pochutnávají i ptáci, ale daleko větší hrozbu představuje škůdce jménem nosatec lískový. Tento brouček totiž způsobuje červivost plodů. Chcete-li svou úrodu před nosatcem ochránit, vhodnou prevencí je použití chemického postřiku v době, kdy samička klade vajíčka, tedy na konci června nebo na začátku července.
Sklizeň oříšků
Lískové ořechy jsou připravené ke sklizni ve chvíli, když se jednotlivé plody začnou oddělovat od větví a padají na zem, k čemuž dochází na podzim. Pokud je toužíte vyzkoušet dříve, můžete si je vychutnat již v momentě, kdy teprve dozrávají (tedy na konci léta). Ke skladování se ovšem mnohem lépe hodí oříšky zralé, které jdou snadno vyloupnout ze zelené či hnědavé punčošky.
Zralé lískové ořechy z keřů a stromů jednoduše opadávají. Stačí přitom větvemi mírně zatřást a úrodu můžete chytat třeba do připravené plachty. Stejně jako v případě ořechů vlašských samozřejmě můžete počkat, až ořechy samy opadají. Dejte si ovšem pozor na to, abyste je na zemi nenechali vlhnout příliš dlouho. Před uskladněním je pak třeba oříšky dobře usušit.
Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku či YouTubu!
