Mezi nejoblíbenější keře, které se používají k tvorbě stálezených živých plotů, dnes rozhodně patří bobkovišeň. Kromě sytě zelených listů totiž kolemjdoucí zaujme i svými krémově bílými květy a kulovitými černými plody. Poradíme, jakou bobkovišeň na živý plot použít, jak a kdy stříhat bobkovišeň a jak tvarovat bobkovišeň, aby byla ozdobou vaší zahrady.
Živý plot z bobkovišně
Jak už jsme zmínili v úvodu, mnozí zahrádkáři považují za skvělý nápad použít na živý plot bobkovišeň, jejíž pěstování se na našem území v posledních letech velice rozmohlo. Jedná se o stálezelenou dřevinu z rodu slivoní (latinsky Prunus), kterou můžete znát také jako vavřínovec. Dostupné jsou přitom hned dva různé druhy, a to bobkovišeň lékařská a bobkovišeň portugalská.
Bobkovišně se ovšem nehodí pouze jako základ pro živé ploty, které poskytují lidem soukromí a chrání je před zvědavými pohledy okolí. Používají se také jako okrasné solitéry, jako pozadí pro barevnější sadovnické kompozice nebo třeba jako krycí rostliny nevzhledných starších zídek a stinných koutů. Jejich pěstování navíc není příliš složité, takže to zvládnou i začátečníci.
Jakou bobkovišeň na živý plot zvolit?
Pokud se rozhodnete pořídit si na zahradu živý plot z bobkovišně lékařské, máte na výběr zhruba 40 různých odrůd, které se navzájem liší například svým vzrůstem, tvarem a barvou listů nebo svou mrazuvzdorností. Protože je nabídka kultivarů opravdu rozmanitá, je dobré poradit se o nejlepší volbě pro vaši zahradu s jinými pěstiteli nebo si o konkrétní odrůdě něco nastudovat.
Oblíbené odrůdy bobkovišní pro živý plot:
- bobkovišeň lékařská Novita,
- bobkovišeň lékařská Caucasica,
- bobkovišeň lékařská Herbergii,
- bobkovišeň lékařská Schipkaensis,
- bobkovišeň lékařská Zabeliana.
Někteří lidé pak používají na živé ploty bobkovišeň portugalskou, a to konkrétně odrůdu Angustifolia. Ta se dá pěstovat v podobě stromu i keře, dorůstá až do výšky 4 metrů, má silné větve, které se postupem času mírně sklánějí, a vyznačuje se také tmavě zelenými listy s červenými okraji a řapíky. Její květy pak bývají podobně svěšené jako větve a listy.
Pro tvorbu živých plotů se naopak příliš nepoužívá americký kultivar Mount Vernon, který je ze všech bobkovišní ten nejmenší. Kvůli svému nízkému vzrůstu jej lidé pěstují především na skalkách nebo třeba na krajích záhonů. V nádobách se pak pěstuje hlavně odrůda Otto Luyken, která dosahuje maximálně do výšky 2 metrů a má krásné smaragdově zelené listy.
Vhodné stanoviště
Přestože bobkovišně nejsou příliš náročné a daří se jim na mnoha různých místech, jejich umístění na zahradě je nutné dobře zvážit. Veškeré části dané rostliny jsou totiž jedovaté a jejich konzumace může člověku způsobit otravu a v nejhorším případě dokonce i smrt. Proto se slivoň bobkovišeň lékařská či bobkovišeň portugalská nehodí na pozemky, kde se pohybují malé děti.
Co se týče pěstebních podmínek, bobkovišně se vysazují především na slunná stanoviště, ale snesou i polostín nebo dokonce stín. Půda na daném místě by měla být v ideálním případě propustná, bohatá na živiny a mírně kyselá. Pozor si dejte na vápenité či jílovité půdy, které nejsou pro bobkovišně úplně vhodné, a také na přemokření. Půda by sice měla být vlhčí, ale nikdy ne zcela promáčená.
Ačkoliv se to příliš nedoporučuje, i v jílu se bobkovišně dají pěstovat, ale pokud se do toho chcete pustit, budete muset nejprve připravit pro tyto dřeviny lehčí a výživný substrát, kterým zeminu na požadovaném místě nahradíte. Druhou variantou, jak pěstovat bobkovišně na jílovité půdě, je vysazení rostlin mírně nad terén.
Jak založit živý plot z bobkovišně?
Pokud chcete mít doma bobkovišeň jako živý plot, nejlepším časem pro výsadbu je jaro nebo podzim, a to konkrétně v období od března do května a poté od září do listopadu. V kontejnerované podobě se dají bobkovišně ale vysazovat po celý rok, tedy do té doby, než půda trvale zmrzne. Kolik rostlin budete k výsadbě živého plotu potřebovat, pak závisí na jejich velikosti.
Celý pás určený pro živý plot z bobkovišně je potřeba nejprve připravit. Vytrhejte zde proto plevel a trávu vyryjte. Poté si připravte jámy čtvercového tvaru, které budou mít hloubku zhruba 40 centimetrů a dvojnásobnou velikost oproti kořenovému balu jednotlivých bobkovišní (vždy ale samozřejmě záleží na tom, jak velké sazenice máte k dispozici).
Dno jednotlivých jam nezapomeňte hluboko nakypřit. Pokud je zemina na místě, kde chcete mít živý plot z bobkovišní, dostatečně kvalitní, stačí na dno připravených jam dodat hnojivo s řízeným uvolňováním živin. Jinak se vyplatí vykopanou zeminu obohatit také o substrát nebo o kompost.
Jednotlivé rostliny pak opatrně vložte do připravených jam a ujistěte se, že horní část kořenového balu nevyčnívá nad okraj jámy (měl by končit zhruba 5 centimetrů pod povrchem). Bobkovišně pak zasypte zeminou takovým způsobem, aby se dobře dostala i ke kořenům. Nakonec se ještě ujistěte, že je rostlina v půdě dobře upevněná, důkladně ji zalijte a povrch zakryjte vrstvou mulčovací kůry.
Nevíte si rady, jak daleko od plotu sázet bobkovišeň? Podle pěstitelů je ideální vzdálenost pro jednodruhový živý plot z bobkovišní zhruba 1 metr od pevného plotu. Na jeden běžný metr živého plotu se přitom vysazují zhruba 2 až 3 rostliny, zatímco vzdálenost mezi nimi by se měla pohybovat asi kolem 50 až 90 centimetrů. U dvouřadých živých plotů jde o 4 až 6 rostlin na metr. Při výsadbě větších rostlin to ale samozřejmě může být i méně.
Máte zasezeno a živý plot Vám roste, tak by se Vám mohl hodit článek JAK SE SPRÁVNĚ TVAROVA a ZASTŘIHÁVAT ŽIVÝ PLOT z BOBKOVIŠŇĚ.
Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku či YouTubu!
