Říká se, že jakmile jednou ochutnáte rajče z vlastní zahrádky, už nikdy nebudete chtít žádné jiné. A je to samozřejmě pravda. Pokud se i vy chcete pustit do pěstování rajčat, jistě vás potěší, že to není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stačí věnovat rostlinkám dostatečnou péči a vyhnout se chybám, které by vás mohly stát většinu chutné úrody.
Rajčata a pěstování
Výsadba rajčat, paprik a okurek patří mezi nejoblíbenější činnosti nadšených zahrádkářů, kteří na pěstování těchto rostlin nedají dopustit. Jejich plody totiž skvěle chutnají jak v syrovém stavu, tak i jako součást obrovského množství teplých pokrmů, které se z nich dají při troše kreativity a zručnosti připravit.
Pokud si i vy chcete vypěstovat vlastní rajčata, rozhodně se toho nemusíte bát. Ač se může péče o rajčata zdát na první pohled náročná, ve skutečnosti to není žádná velká věda. A je přitom úplně jedno, zda se rozhodnete pro pěstování rajčat na balkoně, dáte přednost pěstování rajčat ve skleníku či ve fóliovníku, nebo raději vyzkoušíte pěstování rajčat přímo na záhonech.
Ještě než se do pěstování rajčat ze semene pustíte, důležité je rozmyslet se, který druh rajčat pro vás bude tou nejlepší volbou. Tyčková rajčata rostou neomezeně, potřebují oporu a hodí se do skleníků, fóliovníků i na záhony. Mají jeden dlouhý výhon, který se zaštipuje zhruba ve výšce opory (tedy asi 1,5 až 2 metry nad zemí), a několik bočních výhonů, které je nutné vylamovat.
Vzhledem k tomu, že tyčková rajčata jsou na pěstování o něco složitější, spousta zahrádkářů dává přednost spíše keříčkovým rajčatům. Ta dorůstají maximálně do výšky jednoho metru a kromě hlavního výhonku mají i několik výhonků bočních, které se nevylamují. Ke svému růstu nepotřebují žádnou oporu, takže jim nemusíte věnovat tolik času a péče.
Výběr vhodného stanoviště
Jakmile se rozhodnete, kterou odrůdu rajčat byste chtěli mít na svém stole, důležité je vybrat pro ni to nejlepší stanoviště. Pokud nechcete sazeničky umístit do skleníku či fóliovníku a nejste limitováni malým balkonem, mějte na paměti, že rajčatům vyhovují místa v polostínu, která jsou provzdušněná, ale dobře chráněná před poryvy studeného větru a přívalovými dešti.
V ideálním případě by rajčata měla mít dostatek světla a tepla, ale rozhodně byste neměli rostlinky vysazovat na záhony, kam celý den míří horké sluneční paprsky. Půda na záhoncích by přitom měla být hlinitopísčitá, středně těžká, teplejší a dostatečně bohatá na živiny. Na jaře pak pěstitelé často hnojí vybrané místo kravským nebo slepičím hnojem, a to zhruba týden před výsadbou rajčat.
Předpěstování sazenic
Zahrádkáři obvykle vysazují rajčata ze sadby, která je předpěstovaná, což trvá asi 1,5 nebo 2 měsíce. Pokud plánujete pěstování rajčat z vlastních semínek, je nutné vědět, kdy se ideálně pustit do vysévání a co obnáší příprava sazeniček pro pozdější výsadbu. Jaký je pro rajčata výsev a pěstování, přitom závisí především na tom, kam plánujete v budoucnu rostlinky umístit.
Jestliže se chystáte vysadit sazenice tyčkových či keříčkových rajčat do skleníku nebo případně do fóliovníku, výsev se provádí v první polovině března, a to buď přímo ve vytápěných prostorách skleníku, nebo v teplém pařeništi. Můžete je ovšem umístit i za okno, kde je dostatek světla a tepla. Plánujete-li venkovní výsadbu, úplně postačí, když provedete výsev rajčat až na konci března.
Jak vypěstovat silné sazenice rajčat? Osivo se vysévá do výsevní misky, která je naplněná jemným substrátem určeným pro výsev a množení. Ten je dopředu vhodné urovnat a mírně utužit. Vysetá semínka pak zasypeme menší vrstvou substrátu a opět mírně utužíme, přičemž pak nesmíme zapomínat na pravidelné zavlažování pomocí postřikovače.
Důležité je také umístit semena na teplejší místo, protože v chladu budou klíčit hůře. Optimální teplota pro rychlé vyklíčení se u běžných rajčat pohybuje kolem 25 °C, pro divoká rajčata je to pak asi 28 až 30 °C, přičemž ideální je také pravidelný půldenní pokles teploty o 10 °C (den/noc). Jakmile semínka vyklíčí, teplotu lze snížit, protože vyrašeným semenáčkům stačí pouze 15 až 20 °C.
Když mají rostlinky rajčat první pravé lístky, je čas na pikýrování (přepichování rajčat). V tu chvíli je nutné šetrně vyjmout mladá rajčata z výsevního substrátu a opatrně je přesunout do samostatného kelímku, sadbovače, truhlíku nebo do pařeniště. Pokud zvolíte poslední možnost, nejprve se přepichuje zhruba na vzdálenost 3 až 4 centimetrů, později na spon 10 x 10 centimetrů.
Výběr vhodných sazenic
Pokud si chcete být jistí, že se vašim rajčatům bude dobře dařit a budete mít na stole velkou zásobu chutných plodů, je nutné vybrat z předpěstovaných rostlinek ty nejlepší. Sazenice by měly mít silný, nejvýše však 30 centimetrů vysoký stonek. Na první pohled by měly být rostliny zdravé a jejich listy by měly mít sytě zelenou barvu. Důležitý je pak i dobře vyvinutý kořenový systém.
Otužování sazenic
Ještě než se pustíte do výsadby rajčat na záhon, je dobré začít předpěstované rostlinky postupně otužovat, aby si zvykly na drsnější venkovní podmínky. Jde především o přímé slunce, které by je mohlo popálit, o silnější poryvy větru nebo o kolísání teplot. Jinak by totiž rajčata mohla utrpět šok a v nejhorším případě by uhynula vlivem úžehu a vadnutí listů.
Rajčata byste proto měli zhruba týden před výsadbou začít vystavovat venkovním podmínkám. Nejprve se přenáší ven zhruba na dvě hodiny, přičemž je nutné umístit rostlinky na chráněné stanoviště mimo přímé slunce a pak je znovu odnést domů. Každý den se pak expozice vnějším vlivům prodlužuje, pozvolna se mohou nechávat v chladnějších teplotách a schovávají se až v průběhu večera. Poslední den by pak měla rajčata venku zůstat celou noc.
Jak zasadit rajčata?
Je vám určitě jasné, že výsadba rajčat má svá pravidla, která byste měli vždy dodržovat, jestliže chcete mít na stole bohatou úrodu. Pokud jde o to, kdy probíhá výsadba rajčat, vždy se provádí až po Zmrzlých. Zahrádkáři rostlinky vysazují zhruba od poloviny dubna do konce května, ale záleží při tom samozřejmě na více faktorech, kam patří odrůda rajčat, počasí nebo místo, kde hodláte rostliny pěstovat.
Výsadba rajčat do skleníku
Každý rok je vhodné ve skleníku vyměnit hlínu, a to hlavně z důvodu prevence. Jinak by totiž rostlinky mohly podlehnout plísním nebo různým chorobám. Vhodné je přitom použít klasickou hlínu ze záhonu, kompost a posečenou trávu. Důležitá je pak pro výsadbu rajčat vzdálenost. Jednotlivé rostlinky by mezi sebou měly mít alespoň 40 centimetrů.
Pokud jde o tyčková rajčata, každá sazenice potřebuje svou vlastní pevnou oporu (například kovová nebo dřevěná tyčka). Následně je potřeba vyhloubit jamky, do kterých se vkládají jednotlivé sazenice, a pokud je hlína příliš suchá, stačí ji mírně prolít vodou. Zatímco někdo pak preferuje výsadbu rajčat po jednotlivých kusech, jiní provádí sázení rajčat po dvou.
Kořenový bal se při výsadbě pokládá buď svisle, nebo naležato (to platí hlavně pro přerostlé sazenice rajčat). Větší část stonku se pak zahrne hlínou, aby vznikl bohatší kořenový systém. Pozor si však musíte dát při následném okopávání rostlin, protože byste mohli kořeny velice snadno poškodit. Nakonec je nutné rajčata přivázat k tyčkám a důkladně zalít.
Výsadba rajčat na záhon
Výsadba sazenic do volné půdy se provádí ve chvíli, kdy odezní jarní mrazíky. Podle zahrádkářů je ideální vysazovat rajčata na trvalé stanoviště až po 20. květnu, protože během dubna a na začátku května ještě hrozí pozdní mrazíky, které by mohly mladé rostlinky nenávratně poškodit. I v druhé polovině května se mohou mrazíky vyskytnout, proto je dobré sledovat předpověď a případně rajčata překrýt netkanou textilií.
Připravené rostliny se sází spíše hlouběji. Nejčastěji se výsadba provádí šikmo, což znamená, že se kořenový bal s částí stonku umisťuje do vyhloubené jamky, takže je nutné zahrnout zeminou nejen kořeny, ale i spodní část stonku. Díky tomu bude rajče následně kořenit i ze zahrabaného stonku, čímž vznikne bohatší kořenový systém.
Pokud jde o to, jaký má výsadba rajčat spon, na záhoncích by měly mít jednotlivé sazenice dostatek prostoru. Tyčková rajčata se tedy většinou vysazují do sponu 80 x 40 centimetrů nebo 90 x 50 centimetrů. Hned od počátku je přitom nutné pravidelně vylamovat všechny vedlejší výhony a rostlina by měla mít také správnou oporu, ke které bude přivázaná.
Zvolíte-li raději keříčková rajčata, někteří považují za ideální spon na záhonu 70 x 20 centimetrů, jiní preferují spon 50 x 60 centimetrů. V případě divokých rajčat by se pak mělo jednat o spon 50 x 100 centimetrů. Samozřejmě ovšem musíte pracovat s prostorem, který na zahradě máte, s venkovními podmínkami a konkrétní odrůdou. Někdy je proto nutné spon výsadby rajčat přizpůsobit.
Co se týče plodin, které na záhoncích rostly dříve, rajčata v tomto ohledu nejsou příliš náročná. Je ovšem dobré vyvarovat se vysazování rajčat tam, kde jste v předchozím období pěstovali lilkovité rostliny, tedy například brambory nebo lilek. Zároveň myslete i na to, že se nehodí vysazovat rajčata opakovaně na stejná místa.
Výsadba rajčat do nádob
Na balkoně či na terase můžete pěstovat rajčata v různých nádobách, jako jsou květináče, samozavlažovací truhlíky a bedničky, ale dobře poslouží i větší kýbl nebo tlustý igelitový pytel. Dobré je opatřit rostlinám záhřevnou půdu, která je dobře zásobená živinami. Do nádoby si proto připravte kvalitní substrát, který je možné doplnit o chlévský hnůj (prodává se v granulích) nebo také o posekanou trávu.
Výsadba předpěstovaných sazeniček do nádob by měla probíhat nejlépe až v druhé polovině května, aby rostlinám neuškodily pozdní mrazíky. Na dno nádoby je možné vložit zhruba dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu či drenáže, aby byla přebytečná voda odváděna pryč. Asi 2/3 nádoby se pak zasypou substrátem, do kterého vložíme sazenici (zešikma) a zahrneme dalším substrátem. Ten pak jemně zatlačíme.
Zálivka a další péče o rajčata
Jakmile jsou rajčata zasazená, podle potřeby je pravidelně zavlažujeme. Zálivka se již neprovádí postřikem jako dříve, ale přímo ke kořenům. Dejte si však pozor na příliš vydatné zalévání nebo dlouhotrvající deště, které způsobují praskání chutných plodů.
V průběhu vegetace je dobré rajčata 3x až 5x okopat, a to zhruba do hloubky 5 centimetrů, nebo o maličko více. Ke stonkům se navíc přihrnuje další zemina, aby zde rostliny mohly zapustit nové kořeny. Kromě toho byste měli pravidelně odstraňovat spodní listy napadené chorobami.
Tyčková rajčata, která potřebují ke svému růstu vhodnou oporu, by měla růst na jednom výhonu, přičemž všechny boční výhony se vylamují. Maximální výška rostliny by se pak měla pohybovat kolem 150 až 200 centimetrů. Pokud bude hlavní výhon vyšší, je nutné ho zaštípnout, aby se rajče nevysilovalo. Keříčková rajčata se pak tvarují takovým způsobem, aby měly rostlinky i uprostřed dostatek světla.
Rajčata potřebují ke správnému růstu velké množství živin. Z toho důvodu byste neměli zapomínat ani na pravidelné přihnojování, a to nejlépe vodorozpustnými hnojivy, která se dobře vstřebávají do půdy a rychle pronikají také ke kořenům. Používaná hnojiva by měla obsahovat veškeré potřebné živiny (dusík, fosfor, draslík), ale i mikroprvky.
Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku či YouTubu!
