Zaznamenali jste, že vaše slepice poslední dobou snášejí méně vajec, jsou neklidné a mají zlámané peří? Nebo jste si snad všimli výrazných krvavých skvrn přímo na vejcích? V tom případě se nejspíš potýkáte s výskytem čmelíka kuřího, což je roztoč, který se živí převážně krví drůbeže. Prozradíme, jak zlikvidovat čmelíky u slepic a co proti čmelíkům u slepic nejvíce pomáhá.

Co jsou čmelíci?

Jako čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) se označuje krevsající parazit drůbeže a některých savců, který svým vzhledem na první pohled připomíná klíště. Jde o poměrně agresivního roztoče, který se přes den schovává a v noci vylézá z úkrytu, aby se mohl nakrmit na svém hostiteli. Někdy se mu pak říká také čmelík slepičí a setkat se můžete i s pojmenováním čmolíci nebo slepičí muňky.

Čmelík kuří je známý hlavně tím, že útočí na slepice, přičemž do kurníku tohoto roztoče obvykle zanesou divocí ptáci krmící se ve výběhu (například vrabci nebo třeba holubi). Kromě toho ale může napadnout také křepelky, husy, kachny, krůty nebo domácí holuby a někdy dokonce parazituje na psech, kočkách, koních a při nedostatku vhodných hostitelů dokonce i na lidech.

Ačkoliv je čmelík kuří drobný, během několika dní dokáže napáchat obrovské škody, a chovatelům tak často nezbývá nic jiného, než se svého původního slepičího hejna zbavit a pořídit si raději nové. Čmelíci se totiž velice rychle množí a v nestřeženém okamžiku mohou zamořit celý kurník, aniž by na to člověk stihl včas zareagovat.

Jak vypadá čmelík kuří?

Čmelíci jsou drobní pavoukovití tvorové, kteří mají osm nohou (čtyři páry) a tělo rozdělené do dvou částí. První z nich se nachází v přední části čmelíkova organismu, označuje se jako gnathosoma a zahrnuje ústní ústrojí. Jde o klepítka (chelicery) proměněná na bodcovité útvary. Zadní část těla se pak nazývá idiosoma a obsahuje kráčivé končetiny.

Mezi třetím a čtvrtým párem nohou se u dospělých jedinců nachází dýchací otvory (stigma), které u larvy chybí, takže dýchá skrze kutikulu (vrstva pokrývající povrch těla některých živočichů). Na hřbetu pak má čmelík jeden štítek, což platí u samečka i na břiše, zatímco u samičky jsou na spodní části těla štítky hned dva.

Pokud je čmelík hladový, dosahuje délky v rozmezí od 0,2 do 0,8 milimetru. Jakmile však nasaje krev hostitele, jeho tělo se o něco zvětší (zhruba na délku 1 milimetru) a v závislosti na množství zkonzumované potravy změní barvu ze světle šedé na červenou až hnědou (při krmení) nebo dokonce téměř na černou (při trávení).

Životní cyklus čmelíka kuřího

Čmelíci jsou známí tím, že se živí sáním krve hrabavé drůbeže, některých savců i různých exotičtějších ptáků. Jakmile se nakrmí, vrátí se do svého úkrytu, kde se páří a samičky později snášejí vajíčka. Každý den se jedná zhruba o 3 až 7 vajec, ze kterých se po uplynutí 2 až 3 dnů líhnou šestinohé larvy. Ty se nekrmí a pouze čekají, než se za den až dva vyvinou v osminohé protonymfy.

To ale ještě zdaleka není konec. Protonymfy se pro posun do dalšího vývojového stádia na rozdíl od larev nakrmit musí. Za 1 až 2 dny se z nich pak stávají deuteronymfy, které opět potřebují dostatek potravy, aby se mohly po uplynutí dalších 2 až 3 dnů proměnit v dospělé čmelíky. Tito jedinci pak mají až 5x vyšší spotřebu krve než předchozí stádia.

Během následujících 12 až 24 hodin vyhledávají čmelíci vhodné hostitele, na nichž se nakrmí, a cyklus se začíná opakovat nanovo. Samička přitom žije zhruba tři měsíce, v jejichž průběhu se za potravou vydá až 30x, takže je schopná naklást za svůj život stovky vajíček. K zamoření chovu čmelíky tak stačí pouze několik jedinců, kteří jsou ve velice krátkém čase schopní svůj počet zmnohonásobit.

Kde se čmelík kuří vyskytuje?

Čmelík kuří je noční roztoč, který v průběhu dne spí ve svém úkrytu. Nejčastěji se jedná o různé škvíry, štěrbiny a skuliny, které se nacházejí ve spárách dřevěných kurníků (hlavně těch zateplených), ale mohou to být také skrýše pod hřadem nebo útočiště v dřevěných snášedlech. Nakrmení čmelíci se obvykle shlukují do větších skupin, takže můžete narazit na viditelné „mapy“ tvořené dospělci, jejichž těla mají červenou až hnědou barvu.

Ačkoliv to spousta lidí netuší, čmelík kuří patří mezi nepravé parazity. To znamená, že na svém hostiteli netráví více času, než je nezbytně nutné k tomu, aby se dostatečně nakrmil. Své oběti napadá v nočních hodinách, a jakmile se dostatečně napije slepičí krve (zhruba po 30 minutách), hostitele opouští a přesouvá se do úkrytu, kde se může dále rozmnožovat.

Jak čmelíci slepice ovlivňují?

Čmelíci u slepic představují velice závažný problém. Patří totiž mezi přenašeče různých druhů chorob, mají na svědomí nižší kvalitu i produkci vajec a zároveň mohou napadenou drůbež výrazně oslabit. Ptáci pak hubnou, jsou unavení a celkově neklidní. V nejhorších případech dochází k jejich úhynu a chovatelé jsou nuceni se svého chovu úplně zbavit. Čmelíci navíc mohou drůbež nakazit nemocemi, kam patří ptačí cholera, neštovice nebo salmonelóza.

DOPORUČUJEME ČLÁNEK: Jak humánně zabít slepici? (krok po kroku)

Jak poznat čmelíky u slepic?

• Nižší kvalita vajec,
• menší produkce vajec,
• úplné zastavení snůšky vajec,
• skvrny od krve na vejcích,
• neklid a oslabení drůbeže,
• matné a poškozené opeření,
• bledé hřebínky,
• ztráta hmotnosti,
• úhyn kuřat.
  
  

Likvidace čmelíků v kurníku

Jakmile se objeví čmelíci na slepicích a chovatel si toho všimne, měl by začít okamžitě jednat. Při hubení těchto krevsajících parazitů přitom odborníci doporučují kombinovat přípravky, které slouží k likvidaci čmelíků v jejich úkrytech, s těmi, které se aplikují přímo na napadenou drůbež. Kromě toho je ale samozřejmě důležité dbát také na prevenci.

Jak se zbavit čmelíků v kurníku?

Pokud jste si všimli, že vám čmelíci v kurníku dělají neplechu, nezoufejte a zkuste situaci rychle a efektivně vyřešit. Jak proti čmelíkům nejlépe bojovat? Nejprve se pusťte do generálního úklidu v kurníku, všechno z něj vyndejte, důkladně omyjte a vydezinfikujte. Hřady je lepší spálit a raději sehnat nové, přičemž horko vyžene z úkrytů další jedince.

Počítejte také s tím, že jeden důkladný úklid pravděpodobně stačit nebude, jelikož se za pár dní vylíhne nová generace čmelíků, a budete muset vše ještě minimálně jednou zopakovat. Pokud jde o to, jaké přípravky (ať už chemické, nebo přírodní) na čmelíky opravdu pomáhají, k jejich likvidaci může přispět například:

• Křemelina – v tomto případě se jedná o přírodní látku, kterou chovatelé používají k ošetření kurníku, a to včetně veškerých spár, skulin a štěrbin, kde se čmelíci ukrývají. Před její aplikací je nutné kurník důsledně vyčistit a omýt horkou vodou (ideálně se savem). Jakmile vše vyschne, naneste na zasažená místa křemelinu a nezapomeňte při tom použít ochranné rukavice.
• Vápno – dalším přípravkem, který je možné použít pro dezinfekci celého kurníku, je vápno na čmelíky. Dle návodu ho smíchejte s vodou a následně jím pomocí štětky vymalujte všechny zdi i strop kurníku. Vše nechte alespoň týden vysychat a teprve poté sem opět zažeňte slepice.
• Rebel Čmelíkostop – jde o postřik na čmelíky, jenž se aplikuje hlavně na kurník a veškeré další příslušenství, které se na daném místě nachází. Než ho použijete, nejprve kurník důkladně vydezinfikujte a poté Čmelíkostop nastříkejte na všechny stěny, na strop, na podlahu i do veškerých spár a trhlin. V žádném případě jej ale neaplikujte přímo na slepice.
• Přípravky na hubení čmelíků – k likvidaci čmelíků se hodí i další přípravky, které jsou vhodné v případě, že můžete daný prostor zcela uzavřít. Jde o různé tekuté koncentráty, postřiky a další insekticidy (například ve formě fumigace, tedy za využití dýmovnice na čmelíky).
  
  

Jak na čmelíky u slepic?

Pokud se pouštíte do likvidace čmelíků u slepic, je nutné zbavit těchto parazitů i samotnou drůbež. To lze provést poměrně rychle a většinou o mnoho snáze než hubení čmelíků v kurníku. Nikdy pak ale nezapomeňte dodržet ochrannou lhůtu, která je v případě drůbežího masa stanovena na 28 dnů a pro vejce zhruba na 1 týden. K vyhubení roztočů u slepic vám přitom pomůže například:

• Dřevěný popel – ačkoliv se vám to možná zdá nepravděpodobné, jedním z prostředků, které skvěle poslouží k ošetření slepic napadených čmelíkem, je obyčejný popel ze spáleného dřeva. Ten použijte k přípravě popeliště, kde si slepice bude moci čistit peří, a zároveň ho nasypte drůbeži na všechna místa, kam ho slepice nedokáží aplikovat samy (na záda, hlavu nebo ocas). Celý proces pak několikrát opakujte, dokud se slepice čmelíků nezbaví.
• Křemelina – tento prostředek lze použít nejen k likvidaci čmelíků v kurníku, ale také pro přímé ošetření napadených zvířat. Stačí odchytit slepice a jedné za druhou postupně vtírat do peří zakoupenou křemelinu. Také ji pak můžete zamíchat do popeliště, ale pamatujte, že v tomto případě se nemusí přes peří dostat až na kůži a efekt tak nebude stoprocentní.
• Sprej proti čmelíkům – k odpuzení čmelíků se hodí také bio přípravky, které se formou postřiku aplikují přímo na napadená zvířata a dají se využít také pro ošetření zasažených ploch. Nikdy je ovšem nepřidávejte do krmiva nebo do vody, kterou budou zvířata pít.
• Ektosol pudr – tento přípravek na hubení čmelíků se sype do míst, kde se parazité pohybují (nedostane se však do všech škvír a není schopný nahradit klasický postřik), ale dá se aplikovat také přímo na napadenou drůbež.
  
  

Prevence

Nejdůležitějším pravidlem, jak se bránit proti napadení kurníku čmelíky, je udržovat ho vždy čistý. Těmto parazitům se totiž nejlépe daří ve špíně a rádi se uchylují do různých nevyčištěných škvír a trhlin. Doporučuje se proto celý kurník pravidelně čistit (a zaměřit se hlavně na spáry, kouty nebo špatně dostupné prostory), často vyměňovat slepicím podestýlku a případně vyzkoušet parní očistu.

Odborníci zároveň doporučují myslet na možný výskyt čmelíků již při stavbě kurníku. Udělejte jeho stěny hladké a beze spár, což výrazně sníží riziko, že se zde parazité zabydlí. Kromě toho pak stěny natřete vápnem nebo aplikujte křemelinu (tento krok pravidelně opakujte) a odstraňte veškeré předměty, které tam nemusí být. Jde třeba o různé plechy, cihly, trubky, linoleum, dutá stébla slámy nebo hnízda s falešným dnem.

Hřady, kde se čmelíci často schovávají, pro jistotu udělejte vyjímatelné, abyste je mohli pokaždé snadno očistit. Také není na škodu vyhotovit (nebo zakoupit) je ve dvou variantách, takže je budete moci postupně střídat. Veškeré pomůcky používané v chovu pravidelně dezinfikujte, a pokud chcete, aby se čmelíci v kurníku vůbec neusídlili, zkuste také omezit přístup divokých ptáků nejen přímo dovnitř, ale také ke krmítkům.

V minulosti lidé používali také řadu přírodních prostředků, které by měly čmelíky zaručeně odpudit. Pokud to chcete také vyzkoušet, do kurníku můžete umístit třeba kapradí, listy ořechu nebo tabáku či aromatické bylinky, jako je mateřídouška, levandule, anýz, tymián, fenykl a máta peprná. Vhodné je také připravit slepicím popeliště z dřevěného popele smíchaného s pískem a drcenou vápennou omítkou nebo křemelinou.

Kromě toho pak existuje i přírodní přípravek do vody proti čmelíkům, který má odpuzující efekt a snižuje rozmnožovací schopnost tohoto nenáviděného parazita. Dávkuje se podle návodu slepicím do pitné vody, přičemž je bezpečný pro zvířata i pro člověka. Kromě toho, že brání drůbež před napadením čmelíky, navíc může díky obsaženým bylinným extraktům působit preventivně také proti střevním parazitům.

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Tímto článkem se zcela jistě pouštíme na tenký led, protože na sociálních sítích nás sleduje spousta vegetariánů, veganů, ochránců zvířat, frutariánů, …, kteří nás za naše úvahy či konání možná odsoudí, ale byli bychom moc rádi, kdyby si právě oni přečetli náš článek až do konce a popřemýšleli o tom, že ne všichni „masožrouti“ jsou děti Satanovy. Ano, jíme maso..

Než jsme se přestěhovali na venkov, tak z pohledu stravy jsme byla úplně jiná rodina. Dá se říci, že ráno vepřové, k obědu hovězí a k večeři kuřecí. Náš výrok je nutné brát s nadsázkou, ale zcela určitě se dá říci, že jsme si bez masa vůbec nedokázali představit jídelníček. Kupovali jsme kuřecí prsa v akci za 99 Kč, futrovali kyblíky kuřecího v KFC a pomlaskávali si na Big Macu u strýčka McDonalda. Představa, že bychom něco podobného udělali dnes, třeba jen výjimečně, je až úsměvná a dost absurdní. Proč?

1.MILUJEME JÍDLO

Náš každodenní jídelníček není o masu, ale hlavně o zelenině, a proto pár řádků v našem článku věnujeme i “ne masu”.  Naše rodina má za cíl být, co možná nejvíce potravinově soběstační a to platí i o ovoci a zelenině. Snažíme si vypěstovat maximum ovoce a zeleniny sami. Kvalita vlastnoručně vypěstovaných potravin je naprosto nesrovnatelná s tou, co je k dostání v supermarketu. Pokud jste nikdy neochutnali rajče nebo okurku z domácí zahrádky, tak nevíte, jak chutná pravá zelenina.. Sami neuvěříte, jak moc lahodná chuť to je.

Naše zahradničení je ještě pořád v plenkách, přece jen startujeme teprve 2. sezónu, kdy zjišťujeme, že množství záhonků nám nestačí, množství času na péči o záhonkyaale bohužel také ne. Jak se sází, pečuje o nehybridní odrůdy a kde je koupit, pro nás byla také španělská vesnice. Informací, co ještě nevíme je celá řada, ale milujeme učení a dělání chyb, protože ty člověka dokážou posouvat velmi rychle kupředu.

Proč jíme i maso?

Není to jen to tom, že máme rádi kvalitní chuť masa, ale je to i o tom, že maso obsahuje spoustu vysoce kvalitních aminokyselin, tuků, minerálů a vitamínů, které je velmi obtížné nahradit. Pokud byste chtěli do těla dostat odpovídající množství látek obsaženích v 1 kg masa, tak musíte velmi striktně dodržovat jídelníček, který bude poskládán z odpovídajícího množství a druhu potravin, což rozhodně není snadná záležitost.

Maso je výborný zdroj energie! Maso obsahuje energii, která funguje mnohem lépe než cukr, proti cukru obsahuje tuk, z kterého dokážeme tělo čerpat energii dlouhodobě naproti tomu cukr tělu dodává krátkodobou energii, což je problém. Cukr je navíc nezdraví a velmi návykový, což může způsobit problémy v budoucnu.

Jsme lovci a sběrači. Stravovací návyky si člověk budoval stovky tisíc let a maso bylo jedním z primárních stravovacích návyků, který jsme jako lidé měli. Nejsme býložravci, nejsme masožravci, ale jsme všežravci. Obdivujeme všechny vegetariány a vegany, kteří se vydali na tuto cestu a umí si poskládat jídelníček tak, aby v něm tělu nic nechybělo. Naše pokusy o vegetariánství byly vždy neúspěšné a po několika pokusech jsme došli k ávěru, že naše tělo maso potřebuje.

Nejdůležitější je zdraví!

2. MILUJEME ZVÍŘATA

Chováme menší hospodářská zvířata pro naši každodenní radost, ale i pro užitek. Slepičky nám dávají vajíčka, kohoutkové kuřecí maso, kozičky fantastické mléko, z kterého si můžeme udělat báječný tvaroh, sýry, jogurty, kefíry, … Brzy plánujeme pořízení  prasátek, takže časem budeme mít i svoje vlastní vepřové, ale to ještě nějaký čas potrvá.

Jelikož milujeme zvířata, tak k nim přistupujeme s náležitou úctou a úplně jsme přestali jíst konvenční maso (hovězí, vepřové, kuřecí, …). Zvířata, která se produkují konvenční cestou žijí v mini klecích, dostávají antibiotika a upravenou potravu plnou éček, aby co nejdříve vyrostla do max. velikosti, měla odpovídající barvu či chuť a pak šup, šup na porážku, ať se točí byznys, protože to je přeci oč tu běží! Velkým obchodníkům jde jen a jen o jejich peněženku, určitě je nezajímá naše zdraví a humánní přístup ke zvířatům. Proto jsme se rozhodli udělat maximum, abychom byli, co možná nejvíce soběstační. Máme štěstí, že v našem okolí je velká spousta malých farmářů, u kterých můžeme sehnat potraviny, které nejsme schopni sami vyprodukovat. A těm patří obrovský dík.

Velkochovy a klecové chovy – Rozhodně NE!

Pokud jíte maso, tak musíte vždy přemýšlet, odkud ono maso pochází, protože není maso jako maso. A to se nebavíme jen o nedávno proběhlé kauze „polské maso se salmonelou“, ale je potřeba velmi důsledně řešit, z jakého chovu maso pochází. Pokud by existovala pouze  zvířata, které by se chovala zavřené v kleci nebo zavřené mezi čtyřmi stěnami, která by nikdy nespatřila denní světlo nebo volný výběh, tak zcela otevřeně říkám, že naše rodina by maso nikdy nejedla a stala by se pravděpodobně vegetariány. Naštěstí dnes mohou být zvířata chována i jinak – volný přístup na pastvu, přirozené hledání potravy, interakce s ostatními zvířaty, …

Smrt zvířete nám radost nedělá..

Pokud zvíře prožije plnohodnotný život, tak máme z poloviny vyhráno. Důležitou součástí uzavření koloběhu života hospodářského zvířete je porážka. Porážka zvířat musí být humánní, co možná nejvíce to jde. Do nedávné doby jsme doma žili v přesvědčení, že nejlepší variantou pro zvíře jsou ekologická jatka, kde se se zvířetem zachází ohleduplně, ale ani to není ideální varianta. Postupně jsme dospěli k tomu, že by zvíře mělo být usmrceno, tam kde se narodilo nebo tam kde vyrůstalo, což může být u řady případů dost nereálné, protože néé každý dokáže doma zabít prase či býka, nehledě na to, že musí splňovat určitě podmínky, pokud by tomu tak nebylo, tak mu hrozí i pokuta od Státní veterinární správy. Nicméně my věříme tomu, že zvíře by mělo být usmrceno ideálně tam, kde tráví svůj život a smrt musí nastat okamžitě, aby zvíře neprožilo sebemenší známku stresu.

Porážka je určitě stinná stránka farmaření, nicméně maso neroste na stromech, takže je nutné to pochopit a přistoupit k tomu, tak aby člověk věděl, že udělal maximum pro zvíře.

Maso každý den – NESMYSL!

Česká kuchyně je příliš orientovaná na konzumaci masa a díky tomu přichází o kouzlo vegetariánské kuchyně. Jídelníček bez masa může být opravdu výborný, kdo denně konzumujte maso určitě DOPORUČUJEME  vyzkoušet 7-14 dní vařit a stravovat se bez masa, zjistíte, že to jde a není to vůbec špatné. My jsme na statku dospěli k tomu, že konzumujeme maso 1 – 2x týdně, což není často, ale větší potřebu opravdu nepociťujeme a přijde nám to, jako ideální model.

Zcela jistě k našemu aktuálnímu nastavení přispělo nenakupování masa z konvenčních chovů, vlastně jsme skeptičtí i k některým “malo farmářům”, kteří jezdí na farmářské trhy, takže na statku máme stádo slepiček a kohoutků, které chováme na maso. Díky tomu si náležitě uvědomujeme, jak je náročné kuřátko vylíhnout, vykrmit, uhlídat před predátory a připravit mu ideální podmínky pro život, aby ho mohlo prožít plnohodnotně. Pokud bychom jedli kuřecí maso častěji, tak bychom museli mít 2-3 x větší stádo kuřat, což by znamenalo mnohem více práce, pravděpodobně méně péče a hlavně si myslíme, že by kuřata umírala zbytečně kvůli naší “zmlsanosti”.

Člověk musí přehodnotit svůj jídelníček, což ale nutně neznamená snížení životního standardu.

3. MILUJEME SEBE

Pěstujeme potraviny bez chemie, chováme zvířata bez klecí a věřte tomu, že to není tak těžké, jak se to může zdát. Snažíme se, aby na naší zahradě byla „veselá zelenina“ a „šťastná zvířata“, protože jedině tak máme šanci na šťastný a spokojený život. Určitě sebe a svou rodinu také milujete a chcete pro ně jen a jen to nejlepší. Potrava je vlastně po lásce to nejdůležitější, co své rodině můžete dát, tak  o tom přemýšlejte, až budete příště v supermarketu.

Děkujeme všem lidem, kteří nad tím přemýšlí, podporují lokální malé farmáře a neplýtvají potravinami.

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!