ŽAMPION – Jak poznat jedlý žampion a jaké jsou nejčastější druhy žampionů?

Jak poznat jedlý žampion

Jak vypadá žampion? Tento druh stopkovýtrusných hub patří do čeledi pečárkovité (Agaricaceae). Poznáte ho především podle bílého či světle hnědého kloboučku, na jehož spodní straně se nacházejí lupeny či rourky, kde se tvoří výtrusy. V přírodě existuje mnoho různých druhů žampionů, které lidé s oblibou sbírají, ale tyto houby jsou pěstovány také průmyslově a během posledních let jejich kouzlu propadli i zahrádkáři.

 

JAK POZNAT JEDLÝ ŽAMPION?

Ačkoliv žampiony patří mezi nejoblíbenější houby, které lidé v lesích, na zahradách a na polích sbírají, nezkušení houbaři by si na ně raději měli dát dobrý pozor. Stačí totiž jedna fatální chyba, kdy dojde k záměně jedlých hub za ty jedovaté, a po chutné smaženici bude následovat otrava žampiony, která přinejlepším skončí v nemocnici výplachem žaludku.

Nejznámější jedovatý žampion se nazývá žampion zápašný (Agaricus xanthodermus). Roste celoročně na loukách i v parcích, má čistě bílý hladký klobouk a jeho konzumace může člověku způsobit intenzivní zvracení a žaludeční křeče. Naštěstí ale existuje několik charakteristických znaků, podle kterých můžete jedlé druhy od pečárky zápašné odlišit.

Když škrábnete do klobouku jedlých žampionů, nedostaví se žádná výrazná reakce. Stejný postup u žampionu zápašného ovšem způsobí, že ranka nejprve výrazně zežloutne, poté zešedne a nakonec opět získá matnou podobu. Jedlé pečárky navíc krásně voní po anýzu či hořkých mandlích, ty nejedlé však nemají žádný specifický zápach, nebo je z nich cítit karbol, jenž se užívá jako dezinfekce.

Další jedovaté druhy žampionů, které vykazují stejnou chromově žlutou reakci dužniny a také nepříjemně páchnou, jsou například pečárka perličková (Agaricus moelleri), pečárka koroptví (Agaricus phaeolepidotus) nebo pečárka Pilátova. Pokud si nejste jistí, jaký druh žampionu jste si domů přinesli, raději se o jejich využití v kuchyni poraďte s odborníkem.

Kromě toho, že se u nás můžete setkat s jedovatými druhy žampionů, byste si však měli dávat pozor také na to, abyste jedlé žampiony nezaměnili s jinými houbami, které se jim podobají. To mohou být třeba muchomůrky zelené, jež mají v mládí podobu blanitého vajíčka a jejich vůně je nasládlá, nebo také muchomůrky bílé, muchomůrky citronové či muchomůrky jízlivé.

 

 

NEJČASTĚJŠÍ DRUHY ŽAMPIONŮ u NÁS

V našich zeměpisných šířkách patří mezi nejrozšířenější druhy žampion zahradní a žampion polní. Oba dva mají své specifické znaky a představují ceněnou surovinu, z níž se dají připravit skvělé pokrmy. K pěstování hub na zahradě se ovšem nejčastěji využívá žampion zahradní, který se také běžně dodává do restaurací či na pulty supermarketů.

 

ŽAMPION ZAHRADNÍ

Většina lidí zná tuto houbu jako žampion zahradní, ve skutečnosti má však spoustu různých názvů. Nebuďte proto překvapení, když někdo stejný druh pojmenuje pečárka dvouvýtrusá  (Agaricus bisporus), žampion dvouvýtrusý nebo žampion hnědý. Všechna tato jména se totiž vztahují ke stejné houbě, kterou si oblíbili jak velkopěstitelé, tak i drobní zahrádkáři.

Vzhled pečárky zahradní se liší podle toho, zda se jedná o druh rostoucí v přírodě, nebo jde o houby pěstované podomácku či průmyslově. Hlavním znakem, podle kterého je můžete rozlišit, je jejich barva. Volně totiž roste žampion hnědý, jenž poznáte podle zavalitého třenu ve tvaru hrušky a hnědého, kulovitého, jemně šupinatého klobouku, který v průměru měří asi 5-12 centimetrů. Dužnina je bílá a šťavnatá, po porušení však získá jemně masové zbarvení.

Co se týče pěstování pro komerční účely, v dnešní době se využívá celá řada kmenů. Jedním z nich je žampion bílý, jehož klobouk je porostlý drobnými šupinkami a má světlé zbarvení. Ve Spojených státech ovšem byly vypěstovány také nahnědlé kmeny, kam patří třeba žampion crimini nebo žampion portobello. Právě ten představuje skvělý doplněk ke steakům, ale výborně chutná i v naložené či grilované podobě.

 

ŽAMPION POLNÍ

Jedním z nejrozšířenějších druhů žampionů, s nímž se na našem území můžete setkat, je pečárka polní (Agaricus campestris). Tyto houby se vyskytují především na hnojených travnatých stanovištích, takže okupují třeba louky, příkopy, pole, komposty a příležitostně i zahrady. Rostou jak jednotlivě, tak i ve specifických útvarech, kterým se říká čarodějné kruhy.

Žampion polní mívá buď čistě bílé, nebo narůžovělé zbarvení. Jeho klobouk v průměru dosahuje šířky 4-12 centimetrů, růžové lupeny postupně mění barvu do masově červené a bílá dužnina příjemně voní i chutná. Z toho důvodu se tyto žampiony hojně využívají v kuchyni. Jedná se však o druh hub, který je sbírán pouze pro vlastní spotřebu a v průmyslové výrobě je nahrazen výše zmíněnou pečárkou dvouvýtrusou.

 

DALŠÍ DRUHY ŽAMPIONŮ

Kromě pečárky zahradní a pečárky polní se na našem území můžete setkat také s dalšími druhy žampionů. Jedná se například o:

  • Žampion ovčí (Agaricus arvensis)
  • Žampion lesní (Agaricus silvicatus)
  • Žampion císařský (Agaricus augustus)
  • Žampion hajní (Agaricus silvicola)

V kuchyni se využívá velké množství druhů pečárek, které dodají pokrmům specifickou chuť. Kromě žampionu portobello je stále oblíbenější třeba žampion krémový, který je výrazný a servíruje se nakrájený na tenoučké plátky bez jakékoliv úpravy.

 

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Instagram_logofacebook_logoYoutube logo

 

 

 

 

CO NA TO ŘÍKÁTE?