Jakmile žampiony sklidíte (přip. koupíte), v ideálním případě byste je měli také ihned tepelně upravit a užít si jejich skvělou plnou chuť. Pokud ovšem chcete houby uchovat na později, musíte je zpracovat takovým způsobem, aby vám dlouho vydržely. Možností je hned několik a je tedy pouze na vás, zda je na pár dní uložíte do lednice, nebo z nich uděláte sušené žampiony, mražené žampiony či zavařené žampiony.
 

Jak očistit žampiony?

Ještě než se pustíte do zpracování žampionů, měli byste nejprve na pohled zkontrolovat, že jsou opravdu čerstvé. Poté je potřeba důkladně je očistit od veškerých nečistot. Z čerstvých hub nejprve seberte zbytky hlíny, trávy či listů (například malým nožíkem), poté je zlehka opláchněte pod tekoucí vodou nebo jemně omyjte houbičkou a na závěr je velice rychle osušte.

Pokud to neuděláte, žampiony nasáknou přebytečnou vodu, což výrazně promění jejich chuť, takže si je ve výsledku neužijete tak, jak byste chtěli. Proto je ve vodě nikdy delší dobu nemáčejte. Někteří lidé nicméně doporučují žampiony krátce smočit ve vodě, do které přimícháte špetku soli a trochu mouky, následně je rychle opláchnout čistou vodou a pak je vysušit.

Jak uchovat žampiony?

Zajímá vás, jak očistit žampiony, aby se houby daly později zpracovat a nebyly nijak závadné? Čistit čerstvé žampiony ve skutečnosti není potřeba. Stačí z nich sebrat zbytky hlíny, lehce houby opláchnout pod tekoucí vodou (nebo houbičkou) a následně je okamžitě usušit. Kdybyste to neudělali, žampiony by mohly nasáknout přebytečnou vodu do sebe, což by se negativně projevilo na jejich chuti. Jak dlouho vydrží žampiony v lednici? Vždy záleží na tom, v jakém stavu houby do lednice ukládáte. Nemyté žampiony můžete v přihrádce na zeleninu v otevřené formě skladovat zhruba 2-3 dny. Dejte si ovšem pozor, abyste je dovnitř neukládali mokré, protože by pak houby mohly zplesnivět. Je také dobré vědět, že k uchování v lednici se hodí pouze naprosto zdravé houby a měly by být uskladněny pouze v jedné vrstvě. Pokud žampiony budete skladovat déle než tři dny, začnou tmavnout, jejich dužina seschne a houby celkově ztratí svou příjemnou chuť. Jestliže nechcete mít doma zčernalé žampiony, ořízněte spodní okraj jejich nožiček, opláchněte je, osušte a pokapejte citronem. Při pokojové teplotě jsou poté žampiony jedlé zhruba po dobu 12 hodin, a pokud je na místě necháte déle, začnou se rychle kazit.
   

Jak zpracovat žampiony?

Při zpracování hub je velice důležité konzervovat pouze zdravé plodnice. Pokud je houba na některém místě plesnivá nebo jinak poškozená, raději ji celou vyhoďte. Co se týče sušení žampionů, houby tímto stylem zpracování ztratí velké množství vody, čímž se zabrání rozvoji mikroorganismů. Stačí pouze očistit houby od hlíny, sloupnout z klobouků tenkou slupku a žampiony nakrájet zhruba na 4 milimetry silné plátky. Pozor na mytí hub před sušením, aby vám houby nezplesnivěly. Poté byste je měli narovnat v jedné vrstvě na síto a sušit zhruba při teplotě 40-50 °C, a to po dobu 5-8 hodin (podle vlhkosti). Poté je můžete dosušit v troubě, ale neuškodí ani použití kvalitní sušičky. Dobře usušené žampiony poznáte podle toho, že při shrnování mírně chrastí. Pak už byste je měli pouze uložit do tmavších nádob a schovat na chladné temné místo, kde si uchovají své vlastnosti. Před použitím je pak ideální houby rozmočit ve vodě nebo v mléce. Čerstvé houby můžete snadno proměnit také v mražené žampiony. Jak na to? Nejprve byste měli vědět, že syrové žampiony uložené do mikrotenového sáčku se v mrazáku brzo promění v nevzhlednou hmotu, jelikož v nich molekuly vody zkrystalizují. Proto je lidé po oloupání a nakrájení ukládají do plastových krabiček, nebo žampiony tepelně zpracovávají, aby měli jistotu, že se jim v mrazáku nic nestane. Aby žampiony získaly pevnou texturu a skvělou chuť, vyplatí se je před uložením do mrazáku osmahnout. Takto vám vydrží uskladněné i několik měsíců. Pokud chcete žampiony v mrazáku uchovávat delší dobu, jednou z oblíbených metod, jak je tepelně upravit, je blanšírování. Někteří lidé ovšem dávají přednost napařování, jelikož si díky němu houby uchovají svou chuť a dají se poté použít na přípravu velkého množství pokrmů. Jestliže si chcete připravit zavařené žampiony, máme pro vás zajímavý recept. Na jeho přípravu budete potřebovat tyto ingredience:

• 200 gramů žampionů
• 100 gramů kořenové zeleniny
• 50 gramů šalotky
• 30 gramů cukru
• 80 mililitrů vinného octa
• 200 mililitrů vody
• Sůl

V hrnci nejprve svaříme vodu společně s octem a polovinou připraveného cukru. Žampiony si mezitím očistíme a nakrájíme na plátky. To stejné následně provedeme také s kořenovou zeleninou a šalotkou. Do vody přidáme také zbylou polovinu cukru a do sklenic začneme plnit žampiony spolu s nakrájenou zeleninou. Poté už sklenice pouze zalijeme vychladlou vodou z hrnce, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Na závěr stačí sklenice zavařit, a to po dobu 20 minut při teplotě 185 °C.

Doporučujeme vyzkoušet jeden ze  7 Nejlepších receptů z Žampionů.    

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Spoustu lidí trápí otázka, jak uchovat česnek, aby se dal v budoucnu bez problému použít. Po sklizni totiž stroužky postupně vysychají, klíčí a při špatném skladování česneku mohou dokonce zplesnivět. Z toho důvodu je nutné dbát na správné uskladnění česneku, které zajistí, že vám dlouho vydrží a budete ho mít v kuchyni neustále po ruce.

Pokud česnek kupujete, vybírejte vždy pevné, pěkně uzavřené cibule, které neklíčí. Zároveň by na nich neměly být vidět žádné známky plísně. Nemáte-li k dispozici česnek z vlastní zahrádky, v ideálním případě byste ho měli kupovat průběžně v závislosti na vaší spotřebě. Jestliže česnek pěstujete, dbejte na to, aby před uskladněním česnek pořádně vyschnul.

Rostlinám poté vyhovuje pokojová teplota (kolem 20 °C) a sucho. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat zhruba kolem 60 %. Česnek zapletený do copů či věnců pak stačí pověsit ve spíži nebo na chodbě, kde proudí vzduch, a nebudete se muset již o nic starat. Navíc získáte zajímavou dekoraci a česnek bude po ruce vždy, když vás bude honit mlsná.

Dobře sklizený a usušený česnek vydrží až do příští úrody a neztratí nic ze své aromatické vůně. Pokud ho nechcete mít zavěšený na místě, kde jste ho sušili, můžete odstřihnout nať na zhruba 5 centimetrů a hlavičky vložit do prodyšných jutových váčků. Další možností je pak uskladnit česnek v dřevěných bedýnkách nebo v papírových krabicích s dostatečným odvětráním.

Česneku neprospívá pobyt v přetopené místnosti ani vysoká vzdušná vlhkost. Celé palice proto nikdy neukládejte ho do lednice a rozhodně česnek nenechávejte uzavřený v neprodyšném igelitovém sáčku. Neskladujte ho ani v příliš teplém prostředí, kde hrozí napadení vlnovníkem česnekovým. Máte-li pak k dispozici větší množství česneku, je dobré zvolit některý z oblíbených způsobů domácí konzervace. Můžete ho usušit, zamrazit či naložit do soli, oleje nebo bílého vína.  

Sušení česneku

Jednou z možností, jak česnek uchovat pro budoucí využití, je sušení v sušičce, v troubě, na sítech či na plechu. Pokud přemýšlíte, jak sušit česnek, nejprve si rozdělte hlavičky na jednotlivé stroužky. V případě sušení na sítech nebo na plechu je pak oloupejte, nakrájejte na tenké plátky, rozložte a nechte dva až sedm dnů sušit při pokojové teplotě.

Pokud preferujete sušení česneku v troubě, které je nejrychlejší, můžete stroužky opět nakrájet na tenké plátky. Sušit se ale dají i celé stroužky. Připravený česnek vložte na plech, který zhruba na 45 minut umístíte do trouby rozpálené na 50 °C (vyšší teplota by česneku sebrala jeho výraznou chuť i vůni). Stroužky či plátky pak čas od času promíchejte, aby se nepřipálily.

Poměrně jednoduché, rychlé a efektivní je sušení česneku v elektrické sušičce, což zároveň pomůže zachovat stroužkům jejich silnou chuť i pronikavé aroma. Stejně jako v předchozích případech můžete stroužky nakrájet na plátky. Existuje ale i druhá varianta, kdy stroužky překrojíte napůl, aby hezky proschly. V sušičce nastavené na 50 °C je pak nechte alespoň po dobu 6 hodin.

Mražení česneku

Aby vám česnek vydržel, můžete ho zkusit také zamrazit, a to na více různých způsobů. Ještě než se do toho ale pustíte, nejprve všechny stroužky, které se chystáte uložit do mrazáku, důkladně zkontrolujte. Veškerý česnek, na kterém budou patrné nějaké vady, raději odstraňte a použijte pouze stroužky, které jsou čerstvé, šťavnaté a nejsou na nich patrné žádné známky plísně ani hniloby.

Pokud máte k dispozici velké množství česneku, můžete zmrazit celé neloupané palice. Ty i se slupkou nejprve důkladně zabalte do potravinové folie a poté uskladněte do mrazáku. V tomto stavu by měly vydržet až do zimy. Většina lidí ovšem dává přednost další variantě, kterou je zamražení jednotlivých stroužků česneku, a to těch loupaných, ale i neloupaných.

Chcete-li uskladnit neloupané stroužky česneku, vložte je do dobře těsnícího plastového sáčku, který je určený přímo pro skladování věcí v mrazáku (ideální je například uzavíratelný pytlík se zipem). Ještě než ho však vložíte do mrazáku, pokuste se ze sáčku odstranit co největší množství vzduchu. Další možností je pak využití sklenice se šroubovacím víčkem nebo vhodné plastové krabičky.

Jestliže preferujete uskladnění stroužků česneku, které již nebudete muset před použitím loupat, postup je velice podobný. Před uložením česneku do igelitových sáčků nebo jiných vhodných nádob si však musíte dát práci s jeho oloupáním. Někteří lidé pak doporučují sáček den po uložení do mrazáku vyndat a lehce s ním bouchnout o pracovní desku, díky čemuž se jednotlivé stroužky od sebe oddělí.

Kromě toho pak můžete zamrazit také drcený česnek. Jednotlivé stroužky nejprve oloupejte a poté je buď nasekejte nožem, nebo pomocí kuchyňského robotu, přičemž můžete také přimíchat trochu soli. Poté nasypte drcený česnek do plastových sáčků se zipem a uložte do mrazáku. Stejně tak můžete ale zmrazit i česnekovou pastu, jejíž konzistence je o něco jemnější.

A jak dlouho česnek v mrazáku vydrží? V ideálním případě byste své zásoby měli využít během následujících 3 měsíců, ale pokud je nezvládnete spotřebovat, nic se neděje. Skladování česneku v mrazáku by nicméně nemělo překročit 6 měsíců. Nezapomeňte přitom igelitové sáčky nebo jiné použité obaly označit datem, kdy jste česnek do mrazáku vložili. Zároveň ho nikdy neskladujte vedle jiného ovoce či zeleniny, protože silné česnekové aroma snadno proniká i do jiných potravin.  

Česnek v soli

Další oblíbenou variantou je pak nakládaný česnek v soli. Pokud máte k dispozici větší množství palic, rozhodně se vyplatí tento způsob uskladnění vyzkoušet. Jak naložit česnek? Jednotlivé stroužky nejprve oloupejte, poté prolisujte, utřete či rozmixujte a smíchejte se solí (na 1 kilogram česneku připadne zhruba 200 až 300 gramů soli).

Tuto směs následně vložte do čistých sklenic, posypte tenkou vrstvou soli a pečlivě uzavřete. Česnek nakládaný v soli pak skladujte na tmavém a suchém místě (v lednici nebo třeba ve spíži). Jelikož je sůl skvělý konzervant, směs vám vydrží velmi dlouho a česnek si zároveň uchová své původní vlastnosti. Použít ho pak můžete všude tam, kam byste přidali čerstvé stroužky, ale pamatujte na to, že jídlo pravděpodobně i dostatečně osolí.  

Česnek v oleji

Pokud hledáte možnosti, jak uskladnit přebytky česneku, další variantou je naložit jej do oleje. Jaký je na tento nakládaný česnek recept? Jednotlivé stroužky nejprve oloupejte a poté je nasypte do připravených zavařovacích sklenic a zalijte extra panenským olivovým olejem (případně slunečnicovým olejem). Dle chuti přidejte také koření nebo různé bylinky.

Takto naložený česnek vydrží poměrně dlouhou dobu a ochutí i olej, kterým jsou jednotlivé stroužky zalité. Použitý olej navíc můžete následně zužitkovat během přípravy řady různých pokrmů. Aby toho nebylo málo, česnek se dá před naložením do oleje také umlít na strojku či rozdrtit pomocí lisu. Sklenice pak ale neplňte až po okraj, jelikož česnek postupem času nabobtná a olej by začal přetékat. Uložte je na temné a chladné místo (ideálně do lednice).  

Česnek ve víně

Poslední možností je naložit česnek do vína. K tomu budete kromě stroužků česneku potřebovat především koření, jako je pepř, hřebíček a bobkový list. Pokud máte rádi pikantnější chuť, nachystejte si také feferonku. K přípravě nálevu by vám pak neměly chybět následující ingredience:

• 4 decilitry bílého vína,
• 2 decilitry vody,
• 2 decilitry octa,
• 100 gramů cukru,
• 2 lžičky soli.

Do každé sklenice kápněte na dno trochu oleje a poté dovnitř vložte oloupané stroužky česneku, které budete postupně prokládat celým pepřem, hřebíčkem, bobkovým listem a případně feferonkou. Vše poté zalijte teplým nálevem, který připravíte z výše uvedených surovin, sklenice pevně uzavřete a sterilujte po dobu 15 minut zhruba při teplotě 85 °C.  

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Maniok: zpracování

V závislosti na množství obsaženého glykosidu s názvem linamarin, který je při narušení buněk pletiva hydrolyzován enzymem linamarázou na kyanovodík, rozlišujeme sladké a hořké odrůdy manioku. Obě varianty jsou jedlé, ale podobně jako jiné hlízy obsahují také antinutriční faktory a toxiny. U sladkých odrůd je jejich množství poměrně nízké, ale některé z těch hořkých mohou být pro člověka nebezpečné.

Na našem území jsou dnes dostupné vyšlechtěné odrůdy, které se dají bez obav konzumovat. Přesto se ale doporučuje kořeny, slupky ani listy manioku nejíst v syrovém stavu a před konzumací raději kasavu tepelně zpracovat. Jinak totiž člověk u toxičtějších variant riskuje otravu, která může mít na svědomí vznik strumy nebo ataxii.

U sladkých odrůd stačí k odstranění toxicity vaření. Hořké odrůdy, které obsahují větší množství potenciálně škodlivých látek, také musí být zpracovány správným způsobem, než se člověk může pustit do jejich konzumace. Velké kořeny se většinou nejprve oloupou a poté rozemelou na mouku, která se máčí ve vodě, několikrát ždímá a dosucha opéká.

Bezpečným způsobem zpracování manioku je metoda smáčení (wetting method), která spočívá ve smíchání maniokové mouky s vodou, čímž vznikne hustá pasta. Ta se pak v tenkých vrstvách roztírá v připravené nádobě, kde by měla kasava při teplotě 30 °C zůstat stát zhruba pět hodin. Tímto způsobem dojde k odbourání většiny kyanogenních glykosidů.

Pokud jde o tradiční způsob přípravy manioku používaný v západní Africe, hlízy je nejprve nutné oloupat a poté se na tři dny ukládají do vody, aby se spustil proces fermentace (kvašení). Ten snižuje hladinu antinutrientů, díky čemuž je pak kasava výživnější. Maniok je v každém případě před konzumací dobré tepelně upravit, a to buď prostřednictvím fermentace, vařením nebo sušením.

Vyzkoušejte 3 Nejlepší recepty z Manioku.

Maniok: skladování

Přemýšlíte, jakým způsobem uchovat maniok, abyste ho mohli použít i po delší době? Kasava se pěstuje především v tropických a subtropických oblastech světa, kde může být její skladování problematické. Hlízy manioku totiž obsahují velké množství vody, která v kombinaci s vyššími teplotami vzduchu urychluje proces kvašení a následného hnití.

Pokud si maniok koupíte (nebo ho případně sklidíte ve vašem vytápěném skleníku), v kuchyni byste ho měli spotřebovat během čtyř až pěti dnů. Hlízy ovšem můžete uložit do sklepa (na temné a chladné místo), kde ve vhodných podmínkách vydrží až několik měsíců. Jestliže je chcete skladovat déle, je nutné uložit hlízy do hlíny. Před konzumací se pak zbavují slupky (stejně jako brambory).  

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!