Pokud marně přemýšlíte, jak vzniká záprtek, ve skutečnosti je odpověď velice jednoduchá. Pukavec se z běžného vajíčka stává ve chvíli, kdy se z nějakého důvodu zkazí (například vlivem stáří nebo narušení povrchu). Jde tedy o moment, kdy dovnitř proniknou škodlivé bakterie, které vaječný obsah rozloží, což se samozřejmě pojí také s nesnesitelným zápachem.

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Konzumace starých vajec se obecně rozhodně nedoporučuje. Proto byste měli vajíčka zpracovat ideálně, když jsou ještě čerstvá, nebo nejpozději předtím, než skončí jejich minimální trvanlivost. I když si ale budete dávat dobrý pozor, může se stát, že se mezi vajíčky (ať už domácími, nebo z obchodu) objeví pukavec. Pokud ho neobjevíte včas, může to mít nepříjemné následky.

Jestliže přemýšlíte, co se stane, když sním zkažené vejce, potíže se při konzumaci pukavce obvykle liší v závislosti na tom, zda jste snědli tepelně upravenou variantu (například vejce natvrdo), nebo se jednalo o vajíčko syrové (málo udělaná míchaná vajíčka nebo třeba vejcem zalité těstoviny, které se pak již dostatečně dlouho nepekly).

V prvním případě vás pravděpodobně potrápí nepříjemné bolesti břicha, nevolnost a průjem. Sníte-li ovšem nedostatečně tepelně zpracované vejce, situace může být mnohem horší. Hrozí vám riziko rozvoje salmonelózy, což je akutní průjmové bakteriální onemocnění, které mají na svědomí bakterie rodu Salmonella.

Do několika hodin po konzumaci zkaženého vajíčka se člověku typicky udělá špatně, ale inkubační doba může být i delší (až dva dny). Nemoc pak většinou doprovází bolesti žaludku, křeče, horečka, zimnice, zvracení, vodnatý průjem (někdy s příměsí hlenu a krve), celková únava a schvácenost nebo třeba malátnost. U některých osob se však mohou rozvinout i závažnější komplikace.

Situaci rozhodně nepodceňujte a vyhledejte lékaře. Pokud se u vás skutečně potvrdí salmonelóza, budete muset dodržovat klidový režim a speciální dietu. Někdy pomohou také léky (dezinficiencia či adsorbencia) a důležité je hlavně doplňování dostatečného množství tekutin. V horších případech ovšem lékaři musí pacienta hospitalizovat.

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Za čerstvé vejce se považuje takové, které slepice snesla před méně než 10 dny. Celkově se pak trvanlivost vajec odhaduje na 28 dnů (tedy zhruba 4 týdny), ale to platí pouze v případě jejich správného skladování. Vajíčka totiž vyžadují stabilní teplotu (ideálně v rozmezí od 5 do 18 °C) a sucho, přičemž nesmí být vystavená horkým slunečním paprskům.

Reálná doba trvanlivosti se může od té předpokládané lišit, a proto byste nikdy neměli používat vejce, jehož kvalita se vám z nějakého důvodu nezdá, ať je sebečerstvější. Zkažené vajíčko přitom poznáte několika různými způsoby, a to hlavně pomocí čichu a zraku. Pokud si nejste jistí stářím vajec, které máte k dispozici, existuje navíc i několik testů, které vám ho pomohou zjistit.

Jak poznat zkažené vejce?

• Pomocí čichu – toto je asi nejjednodušší způsob, jak odhalit, že je s vajíčkem něco v nepořádku. Typicky totiž vydává pukavec smrad, který připomíná sirovodík, a to v syrovém i uvařeném stavu. Obvykle stačí přičichnout ke skořápce, ale pokud nic necítíte, vajíčko zkuste rozklepnout do misky nebo hrnečku a následně zhodnoťte, jaké aroma vydává jeho bílek a žloutek. Jestliže vejce jakkoliv zapáchá, okamžitě ho zlikvidujte.
• Vizuální kontrola skořápky – další spolehlivou metodou, která vás ochrání před použitím zkaženého vajíčka, je důkladná prohlídka. Nejprve byste přitom měli zhodnotit skořápku. Pokud je naprasklá, pravděpodobně se uvnitř rozšířily bakterie, zatímco zvláštní poprašek značí přítomnost plísní. Takové vejce raději zlikvidujte.
• Vizuální kontrola žloutku a bílku – Když vajíčko rozklepnete, jeho žloutek by měl být jasně žlutý či žlutooranžový a bílek hustý a spíše neprůhledný. Vejce pukavec poznáte podle růžového, modrého, zeleného či nahnědlého žloutku, přičemž bílek bude v případě záprtku čirý a vodnatý. U zkaženého vejce se pak velmi snadno obě části smísí, protože kraje žloutku nedrží tvar a rozlévá se do bílku.
• Zatřesení vajíčkem – vzhledem k tomu, že u pukavce nedrží bílek ani žloutek svůj tvar, stačí s vajíčkem zatřást a hned poznáte, jestli je uvnitř zkažené. Záprtek totiž bude působit dojmem, že je plný vody, nebo bude vydávat zvláštní šumění.
• Ponoření vajíčka do vody – posledním indikátorem, jak odhalit pukavec, je plovoucí test. Ten si lidé oblíbili hlavně kvůli tomu, že vajíčko nemusí rozbíjet, aby se přesvědčili o jeho kvalitě. Stačí ponořit vejce do misky či sklenice s vodou a sledovat, co bude dál. Pokud se potopí ke dnu, je čerstvé. Jestliže se naopak bude vznášet na hladině, může se jednat klidně o měsíc staré vejce (typicky alespoň 3 týdny). Nemusí to hned znamenat, že jde o pukavce, ale rozhodně si na něj dávejte dobrý pozor.

Abyste se vyhnuli potížím, doporučuje se nekupovat v obchodě žádná porušená vejce s prasklinami na skořápce ani neoznačená vajíčka, u nichž není jasné, jakou mají trvanlivost. Pokud máte k dispozici vlastní vejce z kurníku, vždy je popisujte datem snášky nebo si tuto informaci někam poznamenejte, abyste věděli, která jsou nejčerstvější a zda již nejsou příliš stará pro použití v kuchyni.

Pro přípravu míchaných vajíček, omelety, volského oka, vejce natvrdo nebo vejce na hniličku se doporučuje používat pouze čerstvá vejce (tedy méně než 10 dnů stará). Ta starší se pak v kuchyni budou hodit třeba jako ingredience pro vaření nebo pečení.    

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Pod tímto názvem se ukrývá zkažené vajíčko, které svým zápachem obvykle zamoří celou domácnost. Samozřejmě pak také pokazí celý připravovaný pokrm, pokud si nedáváte dobrý pozor a vajíčko nejprve nerozklepnete někde bokem (třeba do hrníčku nebo do misky vedle).

Kromě toho se ovšem můžete setkat i s dalšími lidovými názvy, jako je záprt, záprtek, záprdek, pukač, pouk nebo jednoduše smradlavé vejce. Každé z nich se používá v jiných částech České republiky, přičemž výraz záprtek mívá oblastně i jiný význam, a sice příliš malé vejce bez žloutku.    

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

K probouzení přírody,na jaře neodmyslitelně patří i narození zvířátek, takže i líhnutí kuřat, kachňat, housat a dalších opeřenců. Zrození nového tvora je vždy kouzelný okamžik, ale pokud přírodě pomáháte, tak je vždy dobré vědět, jak na to a na co si dát pozor. Téma našeho článku je líhnutí kuřat od začátku až do konce, tzn. umělé líhnutí vs. přirozené líhnutí, výběr umělé líhně, jak vybrat správné násadové vejce a jak ho skladovat, podrobný postup samotného líhnutí kuřat a nakonec si projdeme časté chyby při líhnutí. Tak hurá, jdeme na to!

UMĚLÉ LÍHNUTÍ KUŘAT

V dnešní době je u většiny známých plemen drůbeže šlechtěním potlačen sklon k tzn. KVOKAVOSTI, která předchází tomu, že se ze slepice stane kvočna, která usedá na svá vejce a začíná pracovat na kuřátkách (tzv. přirozené líhnutí kuřat). Z tohoto důvodu se v dnešní době řada i drobnochovatelů uchyluje k umělému líhnutí kuřat.

PROČ SE POTLAČUJE KVOKAVOST?

Ve chvíli, kdy slepice začne kvokat, tak se jí snižuje snáška a slepice stále sedí na vlastních i cizích vejcích, zahřívá je a tím snižuje jejich trvanlivost.

PERSPEKTIVNÍ HEJNO SLEPIC

Základem úspěchu je pan Kohout! Ve slepičím hejně potřebujete alespoň jednoho kohouta, bez něho se vlastních kuřátek nikdy nedočkáte. Na hejno 8-15 slepic se doporučuje 1 kohout, ale je nutné počítat s tím, že čím větší hejno máte, tím je větší pravděpodobnost, že vajíčka některá vejce budou neoplozená, tzn. že z posbíraných násadových vajec, vložených do líhně, nebude nic. Máme vyzkoušeno, že nejefektivnější varianta je 8-10 slepiček na 1ho kohouta – DOPORUČUJEME.

NÁSADOVÁ VEJCE

Jaké vejce sbírat? Jak správně skladovat násadová vejce? Může se to zdát jako banalita, ale není tomu tak, správný výběr vajíček a skladování má velký vliv na úspěšnost líhnutí, takže doporučujeme tuto fázi nepodcenit.

Jaká vejce sbírat?

Vybírejte si vajíčka, která mají průměrnou velikost, vejce nesmí být ani příliš malé ani příliš velké. Nejčastější velikost vejce je 55 g a více, záleží na chovaném plemenu slepiček.

Vejce by měla mít klasický tvar vajíčka, tzn. bez deformací, nesmí být příliš kulatá nebo zase naopak příliš oválná.

Sbírejte vejce, která mají celistvou skořápku, určitě nenasazujte poškozená nebo hodně špinavá vajíčka. POZOR, vajíčka nikdy neomýváme, můžete je otřít suchým hadrem nebo papírem, ale opravdu nikdy nepoužívat vodu. 

DOPORUČUJEME pravidelné čištění snáškových hnízd,

tím si zajistíte dokonalou čistotu vajíček! 

Jak dlouhou sbírat vejce?

Každý má svou osvědčenou metodu, ale obecně se doporučuje sbírat vejce 7-14 dní ,protože po 14ti dnech úspěšnost líhnutí rychle klesá. Nám se osvědčilo sbírat násadová vejce 10 dnů, takže DOPORUČUJEME.

Sbírání domácích vajíček by se mělo dělat 2-3x denně, zvláště v teplejších dnech, protože se vejce zbytečně zahřívají a tím se kazí.

Jak skladovat vejce?

Sesbíraná vajíčka by měla být v místnosti, kde je teplota 15-19 °C, obvykle tato teplota bývá na chodbě, v garáži či v dílně.  Násadová vejce potřebují být v místnosti, kde se vlhkost vzduchu pohybuje okolo 60 %, nemějte strach, většina místností tyto hodnoty vlhkosti splňuje.

Teplotu a vlhkost máme vyřešenou, teď ještě jak ukládat/pokládat vajíčka? Správné uložení vajíčka je špičatou stranou směrem dolu, dělá se to kvůli přirozenému umístění vzduchové bubliny vajíčka, která je umístěna na opačné straně. Pokud bychom to udělali obráceně a vajíčko umístili špičatou stranou nahoru, tak by se vzduchová bublina tlačila nahoru do špičatého konce a to by mělo negativní vliv na celé líhnutí. Určitě nezapomeňte každý den nebo každý druhý den vajíčka naklonit alespoň o 45 °, vyvarujete se tomu, že se vám přilepí žloutek na stěnu skořápky, což by usmrtilo embryo. 

DOPORUČUJEME nepodcenit teplotu a vlhkost,

my si pořídili hned dva teploměry/vlhkoměr.

 

UMĚLÁ LÍHEŇ NA VEJCE

Nyní už víme, jak vybrat kvalitní násadové vejce, ale ještě potřebujeme umělou líheň, kdo které vejce přijdou.

Jak si vybrat líheň na vejce?

Dnes na trhu existuje spousta druhů umělých líhní na drůbež, takže výběr není vůbec jednoduchý. Firmy nabízí manuální, poloautomatické a automatické, záleží na vás, co preferujete. My určitě do začátku doporučujeme líhně automatické , kde se nemusíte starat o otáčení vajec, teplotu a ani vlhkost – “pouze” doléváte vodu.

Mezi další rozlišovací faktory patří kapacita líhně, jestli chcete mít líheň na 20 nebo 90 násadových vajec. Ve většině inkubátorů je možné líhnout kuřata, kachny, husy, krůty, křepelky, … Záleží, na rozměru resp. průměru stojánků pro vajíčka.

Pokud jste kutil nebo máte šikovného dědečka, tak si můžete troufnout na výrobu domácí líhně.

ZAČÁTEČNÍKŮM DOPORUČUJEME vybrat si kvalitnější model líhně,

vyhnete se tak řadě počátečních problémů.

POSTUP LÍHNUTÍ KUŘAT

Jak dát vejce do líhně?

Po 10ti dnech skladování přeneseme vejce na cca 12-24 hod. do místnosti, kde máme umístěnou líheň. Je dobré mít líheň v prostoru, kde je teplota cca 22-24 °C, protože to pomůže správnému fungování umělé líhně, která je v době líhnutí většinu času nastavena na 38,5 °C. Umělá líheň by se měla spustit 12-24 hod. před vložením samotných vajíček, tzn. že jí necháte “běžet” vč. vody …, ale bez vajíček – ve chvíli, kdy budete vkládat vajíčka do líhně, tak prostředí bude 100%.

DOPORUČUJEME zkontrolovat teplotu a vlhkost

v umělé líhni externím teploměrem

Teplota při líhnutí kuřat v líhni

Při líhnutí kuřátek nastavujeme 2 teploty, konkrétně:

1. Teplota od 0-19 dne – optimální teplota je 37,8 °C
2. Teplota od 19-21+ dne – optimální teplota je 37,2 °C  

Vlhkost při líhnutí kuřat v líhni

Při líhnutí kuřátek nastavujeme 2 hladiny vlhkosti, konkrétně:

1. Vlhkost od 0 – 19 dne – optimální vlhkost je 55-65 °
2. Vlhkost od 19-21+ dne – optimální vlhkost je 65-75 °  

NOVINKA PRO ROK 2024: Již brzy pro vás chystáme video o líhnutí kuřat na našem YouTube kanálu, tak si klikněte na tlačítko ODEBÍRAT, aby vám naše video neuteklo!

Otáčení vajec v líhni

Automatické líhně se dokáží sami starat o otáčení vajíček o 180 ° každé dvě hodiny, což vám ušetří spoustu času a starostí, takže DOPORUČUJEME. Vajíčka otáčíme 19 dnů. 19tý den všechny vajíčka vezeme a dáme je do tzv. dolíhně, co v podstatě znamená pouze vyndání stojánku na vajíčka a položení vajíček přímo na dno líhně, kde je plastové dělící dno. V dolíhni už vajíčka neotáčíme líheň vůbec neotvíráme, abychom nenarušili vnitřní mikroklima líhně. Během samotného procesu líhnutí sama klubající se kuřátka zvyšují vlhkost a teplotu v líhni, takže nemusíte mít obavu, že by tam 21. nebo 22. den bylo málo vody…

NÁŠ TIP PRO VYLEPŠENÍ DOLÍHNĚ:

Na plastové dělící dno je možné umístit s mírnými rozestupy dřevěné nebo plastové tyčky a mezi tyto tyčky položit vajíčka. Díky tomuto vylepšení se při líhnutí vajíčka nebudou kutálet přes celou líheň sem a tam,  kuřátkům to ulehčí jejich cestě na svět.

Jak a kdy prosvítit vejce?

Prosvětlování vejcí se dělá proto, aby se zjistilo, zdali se v násadovém vejci začal vyvíjet nějaký život. Pokud zjistíme, že embryo se začalo vyvíjet, tak vejce v líhni ponecháváme a v opačném případě vajíčko z líhně odstraníme, aby v líhni zbytečně nešířilo případné nežádoucí bakterie či plísně.

Vejce prosvětlujeme 2x. První prosvětlování/prosvěcování vajec se provádí 5.-7. den, naše zkušenost je taková, že 5. den bylo prosvěcování stále dost neurčité, ale 6.-7. den jsou už “kostky vrženy” a poznali jsme živé fungující embryo, tzn. že nyní obvykle prosvěcujeme 6. den. Druhé prosvětlování vajec se provádí 17. – 18. den, těsně před umístěním vajíček do dolíhně.

Doba líhnutí kuřat v líhni

Na internetu se většinou dočte, že líhnutí kuřat trvá přesně 21 dní, ale není to pravidlem. Někdy se stane, že se kuřata líhnou ještě 22. nebo 23. den, takže pokud 21 den máte na světě pár kuřátek, tak žádnou zbytečnou paniku, poslechněte si, zdali ještě nevyklubaná vajíčka pípají nebo jsou naklovnutá … Určitě neuděláte chybu, když ještě 1 den počkáte.  Podle ideálního scénáře by se kuřata měla 20. den začít klubat na svět a 21. den by měla být vylíhnutá. Důležité je, aby po vylíhnutí kuřátka zůstala 24 hod. v dolíhni, protože potřebují pořádně doschnout a nastartovat svůj organismus po tom výkonu. Mnoho začínajících chovatelů se obává, že dříve narozená kuřátka nebudou mít, co jíst a budou trpět hlady, ale nemusíte se vůbec bát, to se nestane. Kuřátka jsou jeden z živočichů, kteří mají od přírody nadělen žloutkový váček, který obsahuje dostatek výživy pro to, aby min. 24 hod. vydržela bez potravy a vody.

NÁŠ TIP: Každý den na cca 5 min. líheň odklopte a nechte vyměnit vzduch v líhni. Odklopením se dostane do líhně čerství vzduch a zároveň tak simulujte vstávání kvočny, která musí jíst, pít, …

SHRNUTÍ – Postup líhnutí kuřat v 10ti bodech:

1. Vybereme vhodná násadová vejce.

2. Správně skladujeme násadová vejce cca 10 dnů.

3. Spustíme a správně nastavíme (teplota a vlhkost) umělé líhně.

4. Externím teploměrem prověříme teplotu a vlhkost v líhni.

5. Vložíme násadová vejce do líhně.

6. Den 6. – prosvěcujeme vejce a odstraníme “neživá” vejce.

7. Den 17. – prosvěcujeme vejce a opět odstraníme “neživá” vejce.

8. Den 19. – vkládáme vejce do dolíhně

9. Den 20. – začíná klubání kuřátek

10. Den 21. – máme vylíhnutá kuřátka

Pokud máte v plánu líhnout kachny v líhni, tak doporučujeme náš článek zde.

PROBLÉMY A CHYBY PŘI LÍHNUTÍ KUŘAT 

Při našem prvním líhnutí slepičích vajíček jsme nabyli pocitu, že máme problematiku umělého líhnutí nastudovanou tak, že úspěšnost musí být min. 120 %, ale nebyla to úplně pravda, protože ze 30ti nasazených vajíček do líhně se vyklubalo pouze 5 kuřátek, což bylo poměrně velké zklamání. Nicméně uvědomili jsme si, že žádný učený z nebe nespadl, zvlášť, když líhnete úplně poprvé. Důležité se “dopídit”, kde nastala chyba/chyby a těchto chyb se příště vyvarovat.

Naše největší problémy při líhnutí byly:

1) Špatná teplota a vlhkost v líhni

Upozornění, že bychom si měli externím teploměrem/vlhkoměrem změřit nakalibrovanou teplotu a vlhkost v umělé líhni, jsme vzali na lehkou váhu a neudělali jsme to, tím byla zásadní chyba na světě. V líhni po celou dobu líhnutí byla o 1-2 °C nižší teplota než by měla být a to zapříčinilo velmi pomalé líhnutí kuřátek a některým se ani nepodařilo dostat ven. Pozor, měření a nastavení teploty a vlhkosti v líhni se provádí zásadně bez násadových vajíček (tzn. v prázdné líhni), protože vejce mohou naměřené hodnoty v líhni výrazně zkreslovat.

2) Špatné skladování násadových vajec

Násadová vajíčka jsme skladovali v místnosti, kde byla ideální vlhkost, ale teplota byla příliš nízká (7-11 °C), což nedovolilo některým zárodkům kuřátek se začít vyvíjet. 

3) Neoplodněná vajíčka

Zjistili jsme, že na naše volné “ustájení” slepičího stáda je děsně SUPER, ale na ty 2 ha, na kterých slepičky podnikají hon na červíky, jsou pro našeho kohoutího kapitána trošku oříšek. Kohout díky takové rozloze nedokáže efektivně “obskočit” všechny slepičky, takže se nám stává, že některá vajíčka jsou neoplodněná. Plánujeme si připravit speciální výběh s mobilním kurníkem, do kterého bychom umístili slepičí hejno před obdobím líhnutí, abychom se tomuto problému vyhnuli.

Případný neúspěch vás nesmí odradit,

musí vás poučit!

Máte vylíhnuto, vykrmeno a nevíte, jak jednoduše zabít kuře? Doporučujeme vám náš článek jak humánně zabít slepici – zde.

MÁTE ZKUŠENOSTI S LÍHNUTÍM?

Podělte se s námi o zkušenosti s líhnutím a napište nám zprávu nebo níže do komentářů pod článkem, vaši zkušenost. Náš článek rádi rozšíříme o vaše doporučení či rady, protože chceme, aby i ostatní čtenáři tohoto článku, kteří s líhnutím třeba začínají, byli úspěšní. Když se líhnutí opeřených tvorečků daří, tak je to opravdu upřímná radost, nicméně neúspěch může velmi rychle řadu lidí odradit, což by byla škoda.

LÍHNUTÍ KUŘAT zdar!

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!