PĚSTOVÁNÍ HLÍVY ÚSTŘIČNÉ – snadné pěstování s vysokým užitkem!

Pěstování hlívy ústřičné

Lesy v posledních letech nemají dostatek vláhy a na chutné hříbky nebo bedly tedy jen tak nenarazíte. Velkým hitem se proto stalo pěstování hub doma, které je poměrně nenáročné a slibuje velkou úrodu. Oblíbené jsou mezi zahrádkáři především žampiony, ale také hlíva ústřičná, kterou můžete pěstovat jak venku na zahrádce, tak i v kůlně, ve stodole nebo třeba na kmeni stromu. Tato houba navíc nejen skvělé chutná, ale má i výborné léčivé účinky.

 

První pokusy s pěstováním hlívy ústřičné v laboratorních podmínkách proběhly již na začátku 20. století a roku 1917 o nich referoval německý mykolog R. Falck. V 60. letech na tento výzkum navázaly také asijské země, kam patřila třeba Čína, Thajsko nebo Filipíny. Právě ty se v současné době společně s USA, Pákistánem a Nigérií řadí mezi největší světové producenty hlívy ústřičné. Co se týče evropských států, k největším vývozcům patří Francie, Itálie, Polsko a Maďarsko.

V Československu se pěstování hlívy rozšířilo hlavně po roce 1982, kdy u nás začaly vznikat první velké pěstírny. Brzy však došlo ke stagnaci, protože převážil dovoz hub ze zahraničí. Na světě se každoročně vypěstuje zhruba 2,5 milionu tun hlívy ústřičné, což jasně dokazuje, že kromě pěstování žampionů a houby šiitake se v dnešní době velké oblibě těší právě i tato chutná houba.

 

JAK PĚSTOVAT HLÍVU ÚSTŘIČNOU DOMA?

V posledních letech si hlívu ústřičnou oblíbili i drobní zahrádkáři, kteří si chtějí pochutnat na vlastní úrodě čerstvých hub. Domácí pěstování hlívy ústřičné je totiž velice jednoduché, protože se jedná o velice adaptivní a odolný druh, a může navíc probíhat několika různými způsoby, takže si na své přijde v podstatě každý. Stačí pouze vytvořit houbám ty správné podmínky, aby mohly dobře růst.

Někteří lidé dávají přednost pěstování hlívy ústřičné v pytlích, jiní raději volí pěstování hlívy na pařezu nebo na špalku. Na rozdíl od žampionů a límcovek, které můžete pěstovat v naprosté tmě, potřebuje hlíva ústřičná ke svému růstu alespoň malé množství světla. Z toho důvodu nesnáší moc dobře pěstování ve sklepě, ale můžete ji mít třeba v garáži nebo na balkoně, kam slunce svítí pouze příležitostně.

Pokud plánujete pěstování hlívy ústřičné doma, nejprve byste se měli rozhodnout, jakým způsobem to chcete provést. Důležitá je pro domácí pěstování hlívy ústřičné teplota, na kterou je nutné myslet, abyste se dočkali velkého množství chutných plodnic.

 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ SADBA

Pokud se řadíte mezi amatérské pěstitele, nejtěžším úkolem pro vás pravděpodobně bude příprava substrátu, který je nutné naočkovat sadbou. Nevíte, co si pod pojmem substrát představit? Může se jednat o pařez, špalky, slámu nebo klidně o speciální zahrádku, kterou koupíte už naočkovanou a připravenou na pěstování chutných hub. Vhodné je ale i pěstování hlívy na štěpkách.

Jak vyrobit sadbu hlívy? Co se týče naočkování substrátu sadbou, existuje několik různých způsobů, pomocí kterých to můžete provést. Příliš ovšem nezáleží na tom, zda sadba hlívy ústřičné bude kolíčková nebo zrnitá, hlavně by totiž měla být co nejčerstvější.

 

HLÍVOVÉ ZAHRÁDKY

Pokud plánujete pěstování hlívy ústřičné v bytě, pravděpodobně nejoblíbenějším a nejjednodušším způsobem, jak na to, je pořídit si kompletní balení štěpkového substrátu s naočkovanou sadbou. Tyto již předpřipravené hlívové zahrádky mohou být různě velké (zhruba od 3 do 17 kilogramů) a snadno je pořídíte v menších i větších zahrádkářských prodejnách, ale i v hobby marketech nebo na internetu.

Hlívovou zahrádku byste měli ponechat v originálním obalu a následně umístit do pokoje, kde se teplota bude pohybovat zhruba v rozmezí od 20 do 25 °C. V první fázi dochází k prorůstání mycelií, které může v závislosti na teplotě trvat dva týdny nebo klidně i dva měsíce. Někdo tvrdí, že podhoubí nejrychleji prorůstá při teplotě 24 °C, jiný zase doporučuje 27-28 °C.

Jakmile se obal zahrádky přisaje k substrátu a z otvorů začnou vykukovat malinké shluky plodnic nebo se kolem nich budou tvořit bílé závoje mycelií, je načase zahájit druhou fázi pěstování hlívy ústřičné a přenést kostku na místo s nižší teplotou (a ideálně i vyšší vlhkostí). Hlíva ústřičná nasazuje plodnice již při teplotách pod 18 °C, ale nejlépe by se mělo jednat o místo s teplotou 10-15 °C.

Plodnice vyrůstají z již připravených otvorů v obalu hlívové zahrádky. Potřebují k tomu nejen správnou teplotu, ale také dostatek rozptýleného denního světla (zhruba 8 hodin denně) a vzdušné vlhkosti. Rostoucí houby je proto dobré 2x denně mlžit vodou nebo překrýt folií, aby zde vzniklo co nejpříznivější mikroklima.

Jak při pěstování hlívy ústřičné v bloku poznat, kdy je čas chutné houby sklidit? Stačí sledovat střední klobouky v trsu plodnic. Když začnou narovnávat podvinuté okraje (tedy těsně před tím, než začnou vypouštět výtrusy), měli byste celý trs vykroutit. Pokud dokážete při pěstování hlívě ústřičné vytvořit příznivé podmínky, odmění se vám opakovaným plozením, a to až do té doby, než dojde k výraznému úbytku substrátu. Může se tedy jednat o 3-4 cykly.

Po sklizni je vhodné nechat substrát zhruba 2-3 týdny odpočinout na stejném místě, poté ho na dva dny přenést do teploty 20-25 °C a následně zase umístit na chladnější stanoviště. Teplotní šok nastartuje růst dalších plodnic. Zcela vyplozený substrát, na kterém již další houby nevyrostou, můžete vysypat na kompost.

 

PĚSTOVÁNÍ HLÍVY v PYTLI

Jestliže chcete vyzkoušet pěstování hlívy v pytlích, měli byste myslet na to, že základem je vhodný substrát, který následně proroste podhoubím. Použít můžete třeba odpad z pěstování řepky, rákos, zbytky kartónu nebo staré knihy. Nejlépe však roste hlíva ústřičná při pěstování na slámě, která může být žitná, pšeničná či řepková, ale vhodné je i pěstování hlívy ústřičné v pilinách. Pozor si však dejte na to, aby základ vašeho substrátu nebyl plesnivý.

Substrát napěchujte do tlustšího polyetylénového pytle (ideálně průhledného), ten postavte do vyšší nádoby, kterou naplníte vařící vodou, nahoře zavažte a nechte ho na místě do druhého dne. Když slámu takto spaříte, zničíte všechny zárodky, které by mohly substrát znehodnotit. O den později byste pak měli mírně ustřihnout spodní rohy pytle a nechat vodu vytéct ven.

V následující fázi je nutné substrát naočkovat prostřednictvím sadby, kterou můžete koupit na internetu nebo v každém větším zahradnictví. Sadbu hlívy ústřičné rozdrobte na menší zrnka, která nasypete na vnitřní stěny pytle, ale také na povrch substrátu. Nakonec pytel nahoře dobře zavažte.

Na řadě je fáze, kdy dojde k prorůstání podhoubí. Naočkované pytle je vhodné uložit na místo, kam nedosáhnou přímé sluneční paprsky a kde bude substrátu dostatečně teplo. Podhoubí nejlépe roste při teplotě 28 °C, nikdy by však neměla být vyšší než 30 °C. Pokud je substrát dobře zpracovaný a zároveň se vám povedlo vytvořit optimální podmínky k pěstování hlívy ústřičné, podhoubí proroste zhruba za 14 dní.

Jak poznat, že je substrát dobře prorostlý? Na jeho povrchu se objeví stejnoměrná bílá vrstva, která svým vzhledem může připomínat třeba šlehačku. V tuto chvíli je načase udělat po obvodu pytle nožem zhruba 20 zářezů, které by měly být asi 5 centimetrů dlouhé. Na těchto místech hlíva ústřičná substrát proroste a objeví se plodnice.

Během fáze, kdy po obvodu pytle začnou vyrážet první houby, potřebuje substrát tu správnou teplotu a také rozptýlené denní světlo. Pytel byste tedy ideálně měli umístit někam, kde se teplota bude pohybovat v rozmezí od 8 do 18 °C. Může se jednat třeba o sklepní prostory, verandu, balkon, starou kůlnu nebo stodolu, ale není problém uložit pytel ani do stinného koutu zahrady.

Jelikož hlíva ústřičná patří mezi chladnomilné druhy hub, můžete plození nastartovat také pomocí metody teplotního šoku. Jak na to? Substrát stačí na 2 až 3 dny přenést na místo, kde se teplota bude pohybovat kolem 6-12 °C. Během chladnějších nocí ho tedy můžete klidně nechat venku. Následně ho pouze přesuňte do prostor, kde bude probíhat plození.

Plodnice hlívy ústřičné rostou v trsech a objevují se zhruba ve 3-4 cyklech, takže se čerstvé úrody dočkáte hned několikrát během dvou nebo tří měsíců. Houby se sklízí v celých trsech, které je nutné z pytle vylomit. Jakmile substrát doplodí, můžete ho podobně jako hlívovou zahrádku přidat do kompostu. Zároveň však dobře poslouží k naočkování nových pytlů, takže nemusíte kupovat novou sadbu.

 

PĚSTOVÁNÍ HUB na DŘEVĚ

Mezi nejoblíbenější způsoby pěstování hlívy ústřičné patří sadba do pařezu nebo jiného kusu dřeva, které se nachází u vás na zahradě. Nejlépe se na to hodí špalky z kmenů listnatých stromů, protože hlíva na buku, vrbě nebo třeba na ořešáku skvěle prospívá. Trochu horší je to s dubem, který má tvrdší dřevo s vyšším obsahem tříslovin, takže bude déle prorůstat. Dřevo jehličnanů se podle zahrádkářů naopak pro pěstování hlívy na špalku vůbec nehodí.

Jak pěstovat hlívu na pařezu, aby vám správně rostla a hojně plodila? Nejprve je nutné připravit si vhodné špalky, které se stanou základem pro budoucí hlívovou zahrádku. Dobře se také hodí pařez, ale na staré, suché a prohnilé dřevo byste měli raději zapomenout. Poté existuje několik možných způsobů, jak při pěstování hlívy ústřičné na dřevě postupovat.

Kdy by u hlívy ústřičné měla proběhnout sadba do pařezu či špalku? Zimní pěstitelé doporučují jako nejlepší dobu pro naočkování leden, aby špalky do jara pěkně prorostly podhoubím. Samozřejmě je ale možné začít později. Pokud hlívu ústřičnou chcete použít k ekologické likvidaci pařezů, sadba se obvykle provádí v září nebo v říjnu.

 

Hlíva ústřičná: kolíčková sadba

Oblíbená je u hlívy ústřičné především kolíčková sadba, kdy je do připraveného špalku (zhruba 50 centimetrů dlouhého) či pařezu nutné navrtat otvory o průměru 8 milimetrů, jejichž hloubka bude zhruba o 3-5 milimetrů větší než délka očkovacího kolíčku. Očkovat můžete po celém povrchu dřeva, takže i na té straně, která později skončí pod zemí. Vzdálenost pravidelně rozmístěných otvorů by pak měla být zhruba 15 centimetrů.

Jak postupovat dále? Na dno vyvrtaných otvorů opatrně zatlučte očkovací kolíčky takovým způsobem, aby nevyčuhovaly ven. Poté zapalte obyčejnou svíčku a všechny kolíčky zakapejte voskem, aby zde vznikl jakýsi špunt. Ten podhoubí později ochrání před vysycháním a dalšími škodlivými vlivy. Pokud jde o očkování pařezů, tam by měly být díry pro kolíčky vyvrtané ideálně ze severní strany a co nejníže u země.

Jakmile máte špalek naočkovaný, je načase ho uložit na vhodné místo, aby mohl důkladně prorůst podhoubím. Mělo by se jednat o stinné a vlhké prostory, takže se hodí třeba místo pod keřem, za kůlnou nebo na severní straně domu. Špalek pak už jen stačí zakopat zhruba polovinou do země (je jedno, zda nastojato, či naležato), aby mu trvalý kontakt s půdou zajistil dostatek vláhy. Ještě než špalek zakopete, můžete ho také uložit do neprodyšného pytle, který urychlí prorůstání podhoubí.

 

Hlíva ústřičná: zrnita sádba

Dalším oblíbeným způsobem, jak se provádí sadba hlívy na špalek či do pařezu, je pokličková metoda. V tomto případě ze špalku uříznete zhruba 5 centimetrů tlustou pokličku a klasickou zrnitou sadbu poté rozprostřete na celou řeznou plochu. Dřevěnou pokličku následně přiklopíte zpátky na zbytek špalku a přitlučete hřebíkem, aby na místě držela. Co se týče řezné spáry, která při tomto postupu vznikla, tu je vhodné obalit folií, čímž zabráníte vysychání sadby.

Kromě této metody můžete zkusit i jiný postup. Ten spočívá v tom, že nařežete zhruba 30 centimetrů dlouhé špalky, na jejich řezné plochy umístíte zrnitou sadbu a poté přiložíte jednotlivé kusy dřeva k sobě. Celý výtvor poté uložíte do pytle, který dobře zavážete, aby špalky nevysychaly, a uskladníte ho do chladnější místnosti (kotelna, prádelna nebo třeba kůlna).

Pytel je vhodné jednou za dva týdny rozvázat, nechat zhruba hodinu vyvětrat a v případě nutnosti pokropit špalky vodou. Jakmile dřevo dobře proroste podhoubím, zakopejte jednotlivé špalky do hlíny (zhruba do dvou třetin) někam na stinnější místo. Mělo by být také dostatečně vlhké, ale rozhodně ne podmáčené.

Pokud jde o to, kdy se dočkáte první úrody, to je velice subjektivní. V prvním roce se dočkáte hub pouze zřídka, a to hlavně na měkčích dřevinách. Spíše si však budete muset počkat až na další rok. Obrovskou výhodou ale je, že hlíva ústřičná poté plodí klidně i několik let po sobě a včas naočkované špalky mohou přezimovat i venku, k čemuž nepotřebují žádnou speciální ochranu.

 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ PRODEJ a CENA

Chystáte se pěstovat hlívu ústřičnou a zajímá vás, kolik vás to asi bude stát? V tom případě byste měli vědět, že cena vždy záleží na tom, jakým způsobem to chcete provést. Hotová hlívová zahrádka je velice jednoduchá na obsluhu. Za patnáctilitrovou kostku naočkovaného substrátu zaplatíte zhruba 120-200 korun. Vybrat si ale můžete i menší pytle, a pokud máte doma dostatek prostoru, není problém sehnat větší hlívové zahrádky.

Jaká je u hlívy ústřičné cena, pokud si chcete sami naočkovat substrát sadbou? Zrnitá sadba hlívy ústřičné, která se obvykle prodává v balení o hmotnosti 0,5 nebo 0,7 kilogramu, vás bude stát asi 100-120 korun. Očkovací kolíčky hlívy se poté prodávají třeba v balíčcích po 150 kusech, které stojí zhruba 500 korun.

Přemýšlíte, zda se vám domácí pěstování těchto hub vyplatí? Když se v obchodě prodává hlíva ústřičná, cena za 1 kg se pohybuje kolem 150 korun, ale vždy samozřejmě záleží na tom, kde houby kupujete a zda zrovna narazíte na nějakou akci, nebo ne. Pokud vám stačí přísun čerstvých hub pouze občas, když na ně dostanete chuť, a nepatříte k nadšeným zahrádkářům, jsou pro vás hlívové zahrádky zbytečné.

Jestliže vám vyhovuje mít po ruce každou chvíli čerstvé houby a rozhodnete se vyzkoušet pěstování hlívy ústřičné doma, určitě nebudete litovat. Stačí si pořídit menší houbovou zahrádku, která vás vyjde zhruba na dvě stě korun, a ta se vám brzy odmění velkým množstvím chutných plodnic. Kromě toho se hub dočkáte opakovaně, zhruba ve 3-4 cyklech, takže se vám počáteční investice rozhodně vyplatí.

 

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Instagram_logofacebook_logoYoutube logo

 

 

 

 

CO NA TO ŘÍKÁTE?