Jak UCHOVAT / ZPRACOVAT HLÍVU ÚSTŘIČNOU?

Zpracovani hlivy ustricne

Hlíva ústřičná má v kuchyni všestranné použití. Jedná se totiž o vynikající surovinu do polévek a omáček, ale dobře chutná i v kombinaci se zeleninou nebo v uzeném stavu. Tento druh hub je vhodné zpracovat v čerstvém stavu. Pokud si však na těchto houbách chcete pochutnat i v době, kdy vaše hlívová zahrádka zrovna neplodí, můžete je zakonzervovat. To je možné provést hned několika způsoby, jako je například sušení, blanšírování, drcení nebo zmrazení.

 

JAK UCHOVAT HLÍVU ÚSTŘIČNOU?

Zajímá vás, jak očistit hlívu ústřičnou před zpracováním? Ve skutečnosti je to velice snadné. K vaření totiž budete potřebovat pouze kloboučky, takže nohy hub můžete klidně odřezat a vyhodit. Klobouky poté stačí otřít navlhčenou papírovou utěrkou a za pomoci párátka očistit špínu, jež se nachází na spodní straně mezi lupeny.

Spousta lidí se také ptá, jak dlouho vydrží hlíva ústřičná v lednici. Tyto houby byste měli nejlépe konzumovat čerstvé, ale kromě toho nabízí hlíva ústřičná zpracování různými způsoby od sušení až po drcení. Pokud ji však chcete na nějaký čas uložit do chladničky a použít ji později, měli byste vědět, že by zde neměla zůstat déle než tři dny. Poté se totiž může zkazit.

 

SUŠENÍ HLÍVY ÚSTŘIČNÉ

Mezi nejstarší způsoby, jak lidé houby uchovávají, patří samozřejmě sušení. Zde je podobně jako v případě jiných hub nutné dodržovat jedno důležité pravidlo – hlíva ústřičná se před sušením nikdy nesmí omývat vodou. Houby stačí pouze pečlivě očistit nožem, aniž byste je zbytečně loupali. Poté je nařežeme na plátky, ideálně takovým způsobem, aby klobouk i třeň zůstaly pohromadě.

Nařezané plátky hlívy ústřičné následně rozložíme v jedné vrstvě na lísky, rámy se silikonovým pletivem nebo na jakékoliv jiné místo vhodné k sušení hub. Předsoušet můžeme hlívu na slunci, ale vždy bychom měli dbát na to, aby kolem hub proudil vzduch.

Jestliže se chystáte využít elektrickou sušičku, ideální je nejprve houby předsušit při teplotě 40-50 °C. Jakmile jednotlivé plátky přestanou být lepkavé, zvýšíme teplotu na 60 °C a na závěr houby dosušíme opět na 50 °C. Že jsou plátky hub dobře usušené, poznáme podle toho, jak chrastí a lámou se. Sušená hlíva ústřičná se následně uchovává v dobře uzavíratelných skleněných dózách (rozhodně ne v plátěných pytlících).

 

NAKLÁDÁNÍ HLÍVY ve VLASTNÍ ŠŤÁVĚ

Dalším oblíbeným způsobem, jak zpracovat hlívu ústřičnou, je naložit houby ve vlastní šťávě. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, nejprve je nutné houby očistit, nakrájet a propláchnout na sítku pod tekoucí vodou. Následně rozpálíme hrnec, v němž hlívu opečeme a zhruba po dobu 20 minut za občasného míchání dusíme, aby houby pustily šťávu.

Aby bylo možné naloženou hlívu v budoucnu použít různými způsoby, houby nekořeníme, pouze je trochu osolíme. Po dušení necháme houby trochu zchladnout, poté je ukládáme do sklenic a zalijeme vlastní šťávou (pod víčkem přitom musí zůstat asi dvoucentimetrový prostor). Na závěr sklenice hermeticky uzavřeme a sterilizujeme asi 50 minut při teplotě 95 °C, což znovu zopakujeme také za další dva dny.

 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ v SOLNÉM ROZTOKU

Jedna z metod, která se pro uchování hlívy dodnes používá, je naložení hub do solného roztoku. Jak na to? Houby je nejprve nutné očistit, nakrájet na plátky a nechat zavadnout. Poté je naplníme do sklenic a svaříme si silný nálev, který bude na půl litru vody obsahovat 500 gramů soli. Hlívu jím zalijeme takovým způsobem, aby nálev dosahoval alespoň jeden centimetr nad horní vrstvu hub.

Co se týče dalšího postupu, sklenice následně uzavřeme víčky, nebo je převážeme celofánem. V tomto případě se nesterilizují, ale je nutné uložit je na temné místo. Jakmile pak budete chtít houby použít, mějte na mysli, že by se měly odebírat po vrstvách (ta vrchní bývá vždy tmavší). Před jakoukoliv úpravou (například jako základ polévky nebo omáčky) poté hlívu propláchneme vodou a samotný pokrm již nesolíme.

 

ZMRAZENÍ HLÍVY ÚSTŘIČNÉ

Pokud chcete hlívu ústřičnou zmrazit, opět je nutné houby očistit, nakrájet a promýt na sítku. Poté je umístíme do hrnce na malé množství rozpáleného tuku, osolíme, přidáme drcený kmín a mletý bílý pepř a necháme směs zhruba patnáct minut ve vlastní šťávě dusit. Jakmile houby vychladnou, studenou hmotu rozdělíme do potravinových sáčků, ze kterých je vhodné odsát vzduch, a následně zamrazíme. Houby by takto měly vydržet klidně i celý rok. Při použití v kuchyni je nerozmrazujeme, ale vkládáme rovnou do hrnce nebo na pánev a tepelně upravujeme.

 

BLANŠÍROVÁNÍ HLÍVY ÚSTŘIČNÉ

Hlívu ústřičnou můžete upravit také blanšírováním. Očištěné a nakrájené plodnice vložíme na sítko a propláchneme vodou. Do hrnce si mezitím dáme vařit osolenou vodu (zhruba jedna lžička soli na litr vody) a jakmile začne vřít, přisypeme nachystané houby, které vaříme asi 5 minut. Pěnu, jež bude postupně vznikat, je vhodné odstranit lžící. Po uvaření houby znovu položíme na sítko, důkladně propláchneme studenou vodou a zchlazené kousky poté vkládáme do nálevu nebo jimi plníme sáčky, které později uložíme do lednice.

 

Drcení hlívy na prášek

Zajímá vás, jak nejlépe využít tuhý třeň hlívy ústřičné? Odborníci radí rozdrtit tuto část hub na prášek. K tomu budete potřebovat usušené plátky hub, které je nutné rozemlít v mlýnku na maso a prosít přes hrubší síto. Pokud vám i poté zůstanou větší kousky, stačí, když je nasucho rozdrtíte v mixéru a znovu prosejete přes jemné síto.

K výsledné směsi je dobré přisypat trochu soli, poté vše řádně promíchejte a nasypte do skleniček s uzavíratelnými víčky. Jinak by totiž prášek mohl zvlhnout a zplesnivět. A jak poté můžete prášek z hlívy ústřičné využít? Skvěle poslouží třeba jako houbové koření do polévek a omáček.

 

Hlíva ústřičná plíseň

Při skladování se můžete setkat s tím, že se na některých houbách objeví zvláštní poprašek. Jelikož klobouky hlívy ústřičné rostou v trsech či větších vrstvách nad sebou, není nic neobvyklého, když na spodních plodnicích najdete bílý povlak. Jedná se o vyklíčené výtrusy, které jsou ovšem naprosto neškodné.

Někteří lidé se bojí, že se jedná o plíseň na hlívě ústřičné. Ta by ovšem byla úplně jinak zbarvená, například žlutě, černě, modře nebo zeleně, a vydávala by charakteristický zápach. Drobné bílé chloupky naopak vůbec nejsou závadné a nemusíte se bát konzumovat plodnice, na nichž se vyskytnou.

 

Sledujte náš příběh života na venkově na našem Instagramu, Facebooku  či YouTubu!

Instagram_logofacebook_logoYoutube logo

 

 

 

 

CO NA TO ŘÍKÁTE?